Kiskova strana Za ľudí doplatila na brzký odchod svého zakladatele

Když se před třemi lety konaly na celém Slovensku velké demonstrace vyvolané vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, vyjadřovali mnozí z jejich účastníků touhu změnit poměry v zemi. O něco podobného usiloval i tehdejší prezident Andrej Kiska. Když pak končil ve funkci hlavy státu, zdůrazňoval, že z politiky neodchází, protože se chce věnovat nové politické straně, kterou zakládá.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Kiska na sněmu strany Za ľudí v roce 2020 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Výsledkem bylo uskupení Za ľudí, které bylo pokusem o vytvoření středového subjektu přijatelného pro průměrného občana, voliče z velkých měst i malých obcí, ze západu i východu Slovenska. Hlavně ho měli tvořit profesionální odborníci a například úspěšní starostové nebo primátoři.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Kiskova strana Za ľudí doplatila na brzký odchod svého zakladatele

Po dvou letech své existence se zdá, že tento experiment skončil a že se strana rozsypala jako domeček z karet.

Zpočátku to vypadalo, že strana Za ľudí bude favoritem voleb. Mohla stavět na vysoké popularitě, které se Kiska jako hlava státu těšil. Už se dokonce spekulovalo o tom, že exprezident by mohl sestavovat budoucí vládu. Jeho oponenti proti němu rozpoutali kampaň a vinili ho z daňových podvodů. Jeho popularita klesla a preference jeho strany také.

Pro stranu nebylo místo

Nakonec byl Kiska rád, že se po volbách do parlamentu dostal. Volební vítěz Igor Matovič ho pak formálně přizval do nové koalice. Dával mu ovšem od začátku najevo, že bývalý prezident není dostatečně silný na to, aby si diktoval podmínky. Za ľudí nakonec do nové vlády vstoupilo, i když mělo k některým jejím členům, hlavně šéfovi Sme rodina Borisovi Kollárovi, značné výhrady.

‚O stranu se nebojím.‘ Slovenský exprezident Kiska kvůli zdraví definitivně končí v politice

Číst článek

Krátce poté Kiska k velkému překvapení odstoupil z vedení strany a stáhl se do ústraní. Své rozhodnutí vysvětlil zdravotními důvody. V čele strany ho nahradila Veronika Remišová, politička, kterou Kiska přetáhl z Matovičova protikorupčního hnutí OĽaNO. S odstupem se ukázalo, že volba Remišové nebyla šťastná. Nedokázala zahrnout celé široké spektrum postojů, které kdysi reprezentoval Kiska.

Začali odcházet první poslanci a i další významné osobnosti, které stály u zrodu Za ľudí. Stále jasněji se ukazovalo, že hlavní oponentkou Remišové je ministryně spravedlnosti Mária Kolíková. A právě ona v těchto dnech ohlásila odchod ze strany. Následovala ji i většina poslanců v Národní radě.

Pokud by se měl najít důvod, proč Kiskova strana ztroskotala, tak by se dal uvést ten, že pro ni nebylo v zemi místo. Programově se moc nelišila od jiných, zavedenějších subjektů, například od liberální Slobody a solidarity Richarda Sulíka nebo nového Progresívního Slovenska. Bodovat mohla akorát osobností jejího zakladatele. Ten ale zároveň už před volbami zabránil svými přemrštěnými požadavky vzniku smysluplné koalice ideově blízkých stran.

Proto, když se velmi brzy po jejím vzniku Kiska rozhodl z politiky odejít, rozhodl tak o jejím osudu. Za „prezidentskou stranu“ už nemohla být považována, protože Kiska už nebyl prezidentem a nemohl pro ni zajistit takovou pozornost, jakou by pro začátek potřebovala. Za „Kiskovu stranu“ ale také ne, protože na to z ní příliš brzy odešel.

Vláda premiéra Eduarda Hegera se kvůli nejnovějšímu vývoji u strany Za ľudí nerozpadne. Spíš se možná časem zapomene, že tam nějaká taková strana vůbec kdy byla.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme