Slovenské vyznamenání pro Horákovou je symbolem emancipace žen

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová udělovala poprvé ve své funkci státní vyznamenání. Stalo se tak při příležitosti 1. ledna, který je oslavován jako Den samostatnosti Slovenské republiky. Hlava státu ocenila dvacet osobností, které – každá vlastním způsobem – bojovaly za demokracii. Jak Čaputová uvedla, nesmírně si váží toho, že ocenění vzdorovali zlu i za cenu ztráty osobní svobody a perzekuce svých blízkých.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová | Foto: Radovan Stoklasa | Zdroj: Reuters

Při pohledu z Prahy je nejzajímavější oceněnou Milada Horáková, jediná žena, kterou českoslovenští komunisté odsoudili k trestu smrti. Obdržela Řád bílého dvojkříže I. třídy in memoriam za mimořádné zásluhy o rozvoj a ochranu demokracie, lidských práv a svobod.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Vyznamenání od slovenské prezidentky pro Miladu Horákovou

Milada Horáková byla symbolem nejen protikomunistického boje a odporu, ale i toho protinacistického. A to je ve slovenském kontextu důležité zdůraznit, nejen vzhledem ke slovenské historii, ale i k tomu, jakou popularitu zažívají v současnosti některé politické strany v zemi, které mají k fašistickému Slovenskému štátu názorově blízko.

Nepřehlédnutelná je symbolika, že první žena na pozici slovenské prezidentky udělila posmrtně vyznamenání Miladě Horákové. Angažovala se za práva žen a v roce 1947 založila ženský časopis Vlasta.

Horáková po skončení druhé světové války obnovila také Radu československých žen a stala se její předsedkyní. Tato organizace hrála důležitou roli pro slovenské ženy, které o emancipaci slyšely ještě méně než české.

Kdo, když ne my

Čaputová se při výběru oceněných zaměřila také na 30. výročí sametové, tedy něžné revoluce. Ocenila například politiky a významné představitele Veřejnosti proti násilí Františka Mikloška, Petra Zajace nebo socioložku Zoru Bútorovou, osobnosti, bez kterých si nelze představit demokratizační procesy na Slovensku.

Zajímavostí je také Řád Ľudovíta Štúra pro prvního Roma s lékařským diplomem, Jána Cibuľu, který byl před 19 lety romským sdružením v Kanadě navržen na Nobelovu cenu míru.

V projevu Čaputová uvedla, že Slovensko pro svůj úspěšný rozvoj potřebuje inspirující vizi. To, že prezidentka mezi oceněné zařadila bojovnici za svobodu Miladu Horákovou, je možné v časech, kdy Slovensko hledá morální vzory a prochází očistou veřejného života, chápat jako apel směrem k veřejnosti.

Signál, který má ukázat, které hodnoty jsou skutečné a přetrvávají generace a které jsou pouze pomíjivé a vytratí se do zapomnění. A že i to, co se zpočátku jeví jako marný boj a přináší nejvyšší oběť, může být s odstupem času vnímáno jako hodnota, která přetrvá desítky let. Jak slovenská prezidentka uvedla: „Kdo, když ne my, kdy, když ne teď.“

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme