Rozšířené CV agenta Pavla Minaříka

Před 45 lety se vrátil domů agent československé rozvědky Pavel Minařík, který před 49 lety plánoval pumový útok na budovu Svobodné Evropy v Mnichově. Ke spolupráci byl vytipován již počátkem roku 1967 kvůli své ctižádostivosti a zároveň neúspěšnosti: pokoušel se dostat na JAMU, FAMU a fakultu novinářství, ale bezúspěšně. Získal jen místo hlasatele rozhlasu v Brně, kde ho oslovil pracovník rozvědky.

Komentář Praha / Mnichov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Minařík | Foto: Václav Jirsa / Právo/ Profimedia

Jako spolupracovník si vybral krycí jméno Ulyxes, hrdiny řecké mytologie, který se po desetiletém bloudění vrací jako vítěz z trojské války. Zřejmě tak se Minařík viděl, když podepisoval spolupráci.

V průběhu roku 1968 byl školen pro vysazení v zahraničí, kam odjel po okupaci autobusem z Brna do Vídně v září téhož roku. Na cestu byl vybaven nahrávkami rozhovorů s občany, projevem Josefa Smrkovského a řadou fotografií.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Rozšířené CV agenta Pavla Minaříka

Ty nabídl rakouským novinářům a magnetofonové pásky donesl do vídeňské redakce Svobodné Evropy, kde se náhodou setkal s ředitelem Juliem Fürtem i s Pavlem Pecháčkem – díky tomu byl 23. září přijat jako hlasatel.

Od roku 1972 až do ledna roku 1976, již pod přezdívkou Pley, podával I. správě federálního ministerstva vnitra zprávy. Spojení bylo zajištěno prostřednictvím tajných měsíčních schůzek v Mnichově a ve Vídni. Za celou dobu spolupráce došlo k deseti instruktážím, ze kterých tři se konaly v Čechách, a 53 předávacím schůzkám.

S vlastními nápady

Z dochovaných materiálů je zřejmé, že Minařík hledal vnitřní oprávnění pro svou špiclovskou činnost a přesvědčoval sám sebe, že proti režimu pracují v zahraničí lidé nedostatečně morálně kvalitní.

V roce 1972 se soustředil na vylákání jména pražského informátora Pavla Pecháčka. Do Prahy psal: „Jeho děti si hrají přímo před domem. Syn je velice přítulný, když slyší, že ho někdo volá česky. I když dotyčného nezná, rozběhne se k němu a povídá. I na tomto poli by se dalo něco pro vystrašení Pavla Pecháčka udělat.“ Konkrétně navrhoval unést ho nebo zbít a donutit, aby prozradil jméno informátora.

V jeho hlášení z 28. října 1975 můžeme zase číst na popisce k fotografii: „Všimněte si obruby, která běží pod stropem. Zde jsou uloženy kábly, kde by se dal také uložit výbušný balíček.“

Na konci roku 1975 se čekalo ve Svobodné Evropě propouštění a toho rozvědka využila, Minařík dal výpověď. Stáhla ho na počátku roku 1976: nejprve odletěl do Spojených států, odtud do Vídně, ze které odjel autem s falešným diplomatickým pasem přes přechod Hatě do Prahy. V dubnu 1976 byl vyznamenán Řádem rudé hvězdy.

Za pokus o pumový atentát na Svobodnou Evropu se ho v roce 1992 nepodařilo odsoudit, ale v roce 2009 byl odsouzen na čtyři roky do vězení s ostrahou za podvod s optickými vlákny. Vizi vítěze v osobní trojské válce jeho ctižádostivost proměnila v osud vězně. Karel Čapek by řekl: Jářku, dobře mu tak, neměl schopnost řádného soubytí.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme