Kdy nastává ústavní puč?

Po výroku prezidenta Miloše Zemana, který minulý čtvrtek prohlásil v TV Barrandov, že vláda bez důvěry Parlamentu je plnohodnotná, což zopakoval při středečním jmenování vlády a může podle něj dělat jakékoliv kroky, a to včetně personálních změn a po výroku premiéra Andreje Babiše, že jeho vláda „bude makat i bez důvěry“, se objevily výroky odborníků, v nichž zaznělo i obvinění z ústavního puče.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman jmenoval šéfa ANO Andreje Babiše premiérem

Prezident Miloš Zeman jmenoval šéfa ANO Andreje Babiše premiérem | Zdroj: Pražský hrad

Jenže zatím jde jen o verbální vyjádření, která ještě nenaplňují skutkovou podstatu takového obvinění. Přesto je ale třeba být na pozoru. Jedno je evidentní: Andrej Babiš předložil občanům poté, co de facto prohlásil ‚Věřte mi, já za vás všechno zařídím‘, novou společenskou smlouvu.

Právní filozof Jiří Přibáň si Babišova slova vykládá tak, že „nový premiér se zavazuje zbavit občany politiky jako takové s tím, že ji nahradí technokratickou vládou, která se nebude řídit ideologií, ale zdánlivě nepolitickými principy maximálního zisku a účelnosti.“  

Taky bychom mohli říci: namísto dodržování ústavy a základních práv přichází s obecným slibem sociální reformy, jejímž základním smyslem je omezit sociální dávky a zavést tržní logiku do veřejných služeb, jako je zdravotnictví.  

Přibáň dodává: „Je to podobné Orbánově slibu vytvořit národní stát založený na práci, i když tento odvrat od ústavní demokracie u nás nemá tak silné nacionalistické rysy.“ 

Demontáž první České republiky 

Problém je v tom, že vláda bez důvěry Parlamentu, který ji dává dle Ústavy legitimitu, představuje jen provizorium, a proto by z logiky věci neměla dělat žádná zásadní rozhodnutí, zvláště ne ta, která svým významem překračují volební období. Hovoří o tom i nález Ústavního soudu z roku 2010, podle něhož se má taková vláda chovat velmi restriktivně, jinými slovy omezeně. 

Rozhodně ale vláda nemůže bez důvěry vládnout po celé období, i když přesně její existenci nelze vymezovat, neboť schvalovací a vyjednávací procedury představují živý mechanismus, který se dá těžko ohraničit přesnými termíny.

Bleskový průzkum: Babišově vládě věří 45 procent lidí. Hlavně voliči ANO, SPD a KSČM

Číst článek

Pokud by však skutečně vláda, která nemá legitimitu, se ji nesnažila získat a dělala závažné kroky, bylo by možné podle profesora Přibáně hovořit o vyhlášení faktického ústavního převratu v zemi, který by byl maskován kreativním výkladem ústavy, jak toto jednání pojmenoval prezident. 

Když se ale vítězi voleb nepodaří sestavit koaliční vládu, která by získala důvěru sněmovny, vedlo by to k předčasným volbám, kdy platí tvrdé pravidlo: kdo takové volby vyprovokuje, prohraje. Voliči ho potrestají za neschopnost. 

Kdyby přesto k předčasným volbám nedošlo, v důsledku by to znamenalo definitivní demontáž první České republiky, která trvala od roku 1993 až do roku 2017. V tom případě by měl zasáhnout Ústavní soud. 

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme