V samotném Íránu měl Solejmání na rukou krev desetitisíců lidí. Právě on dal rozkaz k nemilosrdnému potlačení nedávných protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a pak i proti samotnému režimu, které si vyžádalo až 1500 životů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Gity Zbavitelové

Patřil také k velitelům zásahů proti Íráncům, kteří v roce 2009 protestovali proti zfalšovaným prezidentským volbám. Mrtvých bylo sice méně než vloni, ale na 4000 lidí bylo uvězněno – a mnozí z nich ve věznicích zemřeli na přímý rozkaz Solejmáního, nebo dokonce s jeho aktivním přispěním.

Solejmání byl také hlavním exportérem islámské revoluce na Blízký východ a realizátorem íránského úsilí ovládnout celý region. S tímto cílem vybudoval a vycvičil síť brutálních šíitských spojenců. Vzbudil tím hněv sunnitů, a přispěl tak ke vzniku Islámského státu. Právě Solejmání má na svědomí vyhrocení konfliktu mezi šíity a sunnity, který může v regionu přetrvávat ještě mnoho let.

Izraeli se ulevilo

V Iráku byl po americké invazi v roce 2003 a svržení diktátora Saddáma Husajna hlavním šiřitelem íránského vlivu a dosáhl toho, že Irák je dnes v podstatě satelitem Teheránu.

Možná se však po Solejmáního smrti z íránského orbitu dostane; v posledních měsících, kdy v Iráku probíhají protivládní protesty, demonstranti požadují i ukončení spojenectví s Teheránem. Byl to právě Solejmání, kdo přesvědčil iráckou vládu, aby proti demonstrantům brutálně zasáhla – a výsledkem je přes tisíc mrtvých.

Podporoval a vyzbrojoval také húsijské povstalce v Jemenu a patrně stál i za jejich podzimním útokem na saúdská ropná zařízení.

Vrchol svých schopností však předvedl v Sýrii. Právě jemu vděčí tamější prezident Bašár Asad za to, že protivládní povstání bylo potlačeno. Když Asadovi v roce 2015 hrozil pád, Solejmání zajel do Moskvy a uzavřel s Rusy dohodu – dodá Asadovi ozbrojence a Kreml letadla a bomby.

Solejmání do Sýrie přivedl a zde vycvičil šíitské žoldáky z Pákistánu a Afghánistánu a jeho spolupráce s Ruskem a Asadem má za následek statisíce mrtvých civilistů. Jen od loňského dubna do listopadu zabily syrsko-ruské nálety v Idlibu na 1300 lidí a vyhnaly z domovů přes milion dalších. Solejmání může za zničení celých měst, například Aleppa.

Umírněnější politické křídlo okolo íránského prezidenta Hasana Rouháního se zahraničními eskapádami Solejmáního ne zcela souhlasilo, protože soudí, že miliardy, kterými Teherán financuje šíitské milice, by spíš potřebovala zničená íránská ekonomika. Solejmání měl však u nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Chameneího větší slovo než prezident; byl druhým nejvýše postaveným mužem Íránu.

Se Solejmáního smrtí se nesmírně ulevilo také Izraeli. Generál udržoval těsné vztahy s íránskou prodlouženou rukou, libanonským Hizballáhem, a jen jeho zásluhou toto šíitské hnutí získalo 130 tisíc raket, které dnes na Izrael míří. V jednom rozhovoru přiznal, že v roce 2006 osobně řídil z Libanonu celou čtyřiatřicetidenní takzvanou druhou libanonskou válku, která zabila na 190 Izraelců.

Právě on nařídil, aby Hizballáh na izraelská města odpaloval přes sto raket denně. Solejmání také financoval a zásoboval zbraněmi Palestinský islámský džihád a do jisté míry i Hamás v pásmu Gazy. Stojí rovněž za loňskými pokusy o útok na Izrael ze Sýrie.

A právě on budoval koridor spojující Teherán se Středozemním mořem přes Irák, Sýrii a Libanon, kterým by mohl Írán dodávat vyspělé zbraně Hizballáhu a který Izrael neustále bombarduje, aby mu v tom zabránil. Generál se netajil přáním židovský stát zničit a byl i hlavní hnací silou íránského jaderného programu.

Na mušce Mosadu

Právě Solejmání udělal z Íránu největší existenční hrozbu Izraele. Ten dlouho usiloval o jeho odstranění, a v roce 2008 měl dokonce Mosad Solejmáního na mušce v rámci cíleného atentátu na velitele Hizballáhu Imáda Mugníju. Ale protože tehdejší premiér Ehud Olmert slíbil za pomoc Američanů prezidentu Georgi Bushovi, že při atentátu nezahyne nikdo jiný než Mugníja, musel Solejmáního nechat vyváznout. Kolik lidí by dnes asi bylo naživu, kdyby to neudělali.

Solejmání také šestnáct let útočil na Američany na Blízkém východě. Podle Pentagonu vydal v letech 2003–2011 rozkaz k zabití nejméně 608 amerických vojáků – kromě dalších, které zabily jím řízené šíitské milice. Organizoval ostřelování přísně střežené diplomatické Zelené zóny v Bagdádu, osnoval útoky na vojáky a cvičil a zásoboval výrobce bomb a výbušných zařízení, které se staly postrachem amerických jednotek. Spojené státy ho zapsaly na seznam teroristů už v roce 2007.

Převzato z Plusu

Solejmání sám jednou přiznal, že řídí íránskou politiku v Iráku, Libanonu, pásmu Gazy a Afghánistánu. V roce 2011 dokonce najal zabijáka jednoho mexického drogového kartelu k vraždě saúdského diplomata. A podle New Yorkeru zorganizoval v letech 2011–2013 i nejméně třicet teroristických útoků v Thajsku, Novém Dillí, Lagosu nebo Nairobi.

Solejmání byl krvelačná zrůda a největší zločinec současnosti, který se dlouhodobě dopouštěl zločinů proti lidskosti. Jak řekl americký generál David Petraeus, jeho zabití je důležitější než smrt Usámy bin Ládina nebo Abú Bakra Bagdádího. Svět by měl být Trumpovi za likvidaci Solejmáního vděčný.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít