Katar vs. Saúdská Arábie: boj o moc i postavení

Krize na Arabském poloostrově dále trvá. Saúdská Arábie v čele koalice muslimských zemí pokračuje v totální izolaci Kataru, který obviňuje z podpory teroristů. Do jednoho šiku se tak postavily sunnitské vlády od Rijádu, přes Káhiru až po maledivské Male. A svorně požadují, aby Dauhá přestalo finančně i politicky podporovat islámské radikály.

Komentář Dauhá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katar na mapě. Ilustrační foto. | Zdroj: Reuters

Problémem ale je, jaké extremisty mají Saúdové na mysli. Rijádu totiž vadí, že Katar sponzoruje zejména Muslimské bratrstvo, islamistické hnutí, které bylo hnacím motorem takzvaného arabského jara. Především v Egyptě, kde jeho vláda nakonec musela být svržena armádou. Tato vlna arabských revolucí však i díky politice Kataru začala ohrožovat i monarchy v Saúdské Arábii či Bahrajnu. I proto přišlo z jejich strany už v roce 2014 první varování v podobě dočasného přerušení styků.

'Podporuje terorismus, rozvrací stabilitu.' Jak číst velké arabské tažení proti malému Kataru?

Číst článek

Na druhé straně ale saúdským spojencům nevadí, že Rijád od počátku války v Sýrii podporoval islamisty z Ahrár aš-Šám a další skupiny, spolu s Tureckem i Katarem pak stál i za uskupením Džaiš al-Fatáh (Armáda vítězství) zahrnující sedm džihádistických skupin včetně Fronty an-Nusra, tedy syrské „pobočky" Al-Káidy.

Jednota odpůrců i stoupenců

Ostatně právě snaha o sesazení sekulárního režimu v Sýrii, který mj. zabránil katarskému plánu na vybudování plynovodu, dokázalo sjednotit právě i stoupence a odpůrce Muslimského bratrstva. Tedy na jedné straně Turecko a Katar, na druhé pak Saúdská Arábie. Postup saúdské královské rodiny proti klanu katarského emíra Al-Sáního tak není ani tak snahou o potírání terorismu jako takového, ale jen o oslabení některých vybraných radikálních skupin.

Vedle Muslimského bratrstva jde také o palestinské Hnutí islámského odporu, Hamás ovládající pásmo Gazy. Mimochodem bývalý katarský emír byl od ovládnutí pásma Gazy dosud jedinou hlavou státu, která kdy toto území navštívila. Saúdská Arábie ale teď požaduje, aby Katar přestal Hamásu pomáhat a především aby vyhostil jeho lídra Chálida Mašála.

Al-Džazíru napadli hackeři. Podobný problém hlásí i katarská státní televize

Číst článek

Mezi hlavní důvody, proč se však Rijád vrhnul do této diplomatické války, se souhlasem šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, však patří postoj k Íránu. Teherán je totiž úhlavním nepřítelem č. 1. Katar však k Íránu nemá tak nekompromisní postoj jako Saúdská Arábie, a to i kvůli ekonomickým důvodům. A telefonát katarského emíra s íránským prezidentem Rúháním po jeho znovuzvolení už byl pro Saúdy skutečně příliš.

Saúdská Arábie také chce, aby Katar ohnul hřbet a uznal hegemonii Rijádu v regionu. Tedy nejen se zařadit do jednotného protiíránského šiku, ale také pěkně v úklonu odprosil tuto ropnou monarchií. Rozlohou malý emirát se však zatím svému obřímu sousedovi nepodvolil. Odmítá se stát saúdskou loutkou jako Bahrajn, resp. bahrajnská vládnoucí rodina a naopak přechází do protiútoku.

Především chce označit zákaz využívání vzdušného prostoru Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů či Bahrajnu pro Qatar Airways za ilegální. Stejně tak lobbuje u tradičních spojenců včetně Francie, Kuvajtu nebo Pákistánu. A zejména pak Turecka, které před pár dny rozhodlo, že do Kataru vyšle několik tisíc vojáků.

Trump stojí za Saúdy, USA jsou opatrné

Obavy z toho, že by totiž saúdská armáda vtrhla do Kataru a přiměla tamního emíra k poslušnosti silou, nejsou zcela vyloučené. Turecký prezident je podle některých zpráv také osobně vděčný Kataru za ochranu při loňském puči. Katar tehdy měl do Ankary vyslat 150 členů elitních jednotek s cílem zajistit bezpečnost prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Podpora Kataru jako kyberzločin. Emiráty hrozí pokutou a vězením za sympatie na sociálních sítích

Číst článek

I proto mají do Kataru zamířit nejprve příslušníci pozemních jednotek následovaní námořnictvem a posléze i stíhačkami F-16. Ostatně v Kataru už působí na devadesát tureckých vojáků umístěných na bývalé britské základně nedaleko Dauhá.

V Kataru však je i americká základna Al-Udajd, kde je rozmístěno na deset tisíc vojáků. Spojené státy také Katar využívají k úderům proti tzv. Islámskému státu, proto je Pentagon v hodnocení současné krize opatrný. Prezident Trump však jednoznačně stojí na straně Saúdské Arábie.

Jak a kdy tedy tato krize skončí, není zatím jasné. Případné ústupky Kataru, co se vyhoštění představitelů Hamásu a Muslimského bratrstva týče, ale nebudou v žádném případě znamenat konec islámského extrémismu. Tím spíše, když nejradikálnější ideologii islámu, wahhábismus šíří napříč kontinenty Saúdská Arábie.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme