V souvislosti se změnami, které tuto ve své podstatě skandální praxi mají ne změnit k lepšímu, nýbrž naopak v plné šíři legalizovat, nyní zejména mladý lékařský personál ohlašuje na podzim svého druhu stávku: nebudou-li jim vytvořeny pracovní podmínky umožňující dostatek odpočinku, osobní život a slušné vyžití, přestanou přesčasové služby sloužit zcela.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Smejkalová: Nadšením ani vyčerpáním nájem nezaplatíš

Nejde přitom o ojedinělou revoltu proti zavedeným pořádkům v určitém sektoru. Již před časem se ozvali převážné mladší příslušníci a příslušnice divadelních profesí s tím, že objem práce, který si žádají různé dotační programy, spolu s nízkým finančním ohodnocením, které nutí do kombinování mnoha úvazků a brigád, často i mimo obor, pro tuto práci vytváří zcela neúnosné podmínky.

Špatné podmínky 

Na jejich případě, ale koneckonců i tom lékařů a lékařek lze velmi plasticky ukázat, že kvalita pracovních podmínek s kvalitou výkonu práce přímo souvisí: Zatímco režisérkám či hercům bere přetížení a neustálá starost o peníze potřebnou kreativitu a prostor experimentovat, může nedostatek odpočinku a soustředění u personálu nemocnic někoho přímo stát život.

Jde také o profese, kde se dlouho protest proti pracovním podmínkám moc nenosil, protože se předpokládalo, že je lidé vykonávají z přesvědčení a nadšení pro věc, případně že jim nedostatek peněz a systematické přetěžování kompenzuje prestiž těchto povolání.

Aneb jak svou situaci popisuje personál z divadel: „Máme údajně být rádi, že hrajeme v Národním, co by prý za to jiní dali.“

Protestům z poslední doby, a týká se to koneckonců třeba i těch vysokoškolských pedagogů a pedagožek, je společné to, že se odvažují takové přemýšlení nabourávat.

Asi nic to nevystihuje lépe než název další iniciativy sdružující se za účelem zlepšení podmínek ve svém oboru, a to té kulturních publicistek a publicistů. Zní totiž: „Nadšením nájem nezaplatíš“.

Proměna kontextu

Není přitom náhoda, že heslo hovoří konkrétně o nájmu. V tom je třeba hledat materiální zdůvodnění určité generační změny pohledu na věc. Životní náklady zkrátka ohromně rostou, a to zejména ty na bydlení.

Pro čím dál větší část mladé generace bude celoživotní realitou stále dražší a hůře sehnatelný nájem.

Jde ale samozřejmě i o určitou generační proměnu přemýšlení, kdy mladší lidé kritičtěji přistupují k nekonečné dřině, a to zejména když ta jim kýžené zabezpečení v podobě třeba vlastního bydlení už prostě nepřinese.

V takové situaci je docela logické, že upřednostňují čas strávený s rodinou a přáteli nebo něco jiného, co je naplňuje.

Bez šance

Je tak dobře, že začíná přibývat podobných iniciativ jako hub po dešti, fungování české společnosti nastavují důležité zrcadlo a k lepšímu mohou teoreticky proměnit nejen životy dotčených profesionálů a profesionálek, ale všech.

Koneckonců kdo by nechtěl být ošetřen odpočinutým lékařem spokojeným se svou mzdou nebo zhlédnout inscenaci divadelního souboru, který měl na její nastudování dostatek času za slušných finančních podmínek.

U většiny zmíněných iniciativ však problém spočívá v tom, že by k napravení situace bylo třeba vzít do rukou velký objem peněz z eráru.

Jenže u nás se teď naopak hledá, kde všude ještě ušetřit. S takovou se tak bohužel ani jednoho v dohledné době zřejmě nedočkáme.

Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung

Kateřina Smejkalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít