Když se podnik s pozemky na farmu vyvedl z Agrofertu, Nagyová dotaci ve výši 50 milionů korun opravdu sehnala. A farma za pár let skončila zase pod Agrofertem. Trestný čin podvodu s dotací se nestal a může za to vlastně i žalobce Jaroslav Šaroch.

Trochu s nadsázkou a ve zkratce lze takto interpretovat čerstvý, zatím nepravomocný rozsudek v kauze Čapí hnízdo a vysvětlení soudce Jana Šotta, proč Babiše i Nagyovou, obžalované z dotačního podvodu, respektive napomáhání k němu, zprostil viny.

Ve svém ústním zdůvodnění několikrát soudce zmínil, že se Šaroch vydal při dokazování špatným směrem – že šlo o porušení dotačních pravidel. Více se prý měl soustředit na to, zda byl převod akcií farmy na rodinu opravdu účelový kvůli dotaci, což podle soudce nebyl. Žalobce má tak teď na sociálních sítích i v médiích psí hlavu, že to celé zpackal. Oprávněně?  

Šarochovi lze vyčítat leccos. Hlavně to, jak se celé přípravné řízení táhlo. Trestní oznámení na podezřelou dotaci padlo již na konci roku 2015, k obžalobě to trvalo více než šest let. Že Šaroch opravdu nebyl nejrychlejší kůň, ostatně potvrdilo v roce 2021 i pražské vrchní státní zastupitelství. Podle jeho kontroly Šaroch způsobil svou nečinností v kauze Čapí hnízdo průtahy. 

Zastavení stíhání

Celá věc se pochopitelně táhla i kvůli tomu, že Šaroch nejprve v roce 2019 stíhání všech tehdy obviněných včetně Babiše a Nagyové zastavil. Odůvodnil to tak, že jednání Babiše a ostatních manažerů a rodinných příslušníků bylo sice účelové, aby farma získala dotaci, ale nebylo trestné.

Podle něj se totiž nepodařilo prokázat, že by „rodinná farma“ s Agrofertem zůstala propojená, navíc podle něj by dle tehdy platných dotačních pravidel Evropské unie musela působit na „stejném relevantním či sousedním trhu“ jako Agrofert. To znamená mít podobné podnikání či výrobky.

Farma však tehdy byla ještě fakticky mrtvou schránkou. „K danému období tedy nelze určit společný relevantní trh s jinými podniky,“ napsal Šaroch v usnesení o zastavení stíhání Babiše a spol. před třemi lety.

Je to tedy paradox, ale Šaroch dospěl v části možného porušení dotačních pravidel v podstatě ke stejnému závěru jako nyní soudce Šott. Ten je nyní chválen jako statečný a seriózní soudce, zatímco Šaroch byl tehdy fakticky za totéž zatracován coby zbabělec.

Připomeňme, že Babiš byl v té době již premiér a závěry o „neporušení“ evropských pravidel byly mimo jiné v rozporu se zprávou evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF, která unikla na veřejnost. 

Zastavení stíhání v roce 2019 nicméně neprošlo přes tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a opět ani přes dohlídku pražského vrchního státního zastupitelství. Podle Zemana Šaroch „nesprávně hodnotil některé důkazy“.

„Je to například otázka propojenosti podniků, dále neúplné hodnocení evropské legislativy a navazující judikatury a také otázka míry zavinění některých obviněných,“ uvedl Zeman věci, kterými se má Šaroch znovu zabývat, a to v případě Andreje Babiše a Jany Nagyové. Ostatní zůstali zproštěni obvinění.

Šaroch se pak sice pomalu, ale přece sunul vpřed vytyčenou cestou. Po zbytečných průtazích získal nově svědectví Andreje Babiše mladšího, který řekl, že smlouvu o nabytí akcií farmy nepodepsal, vůbec neví, že by ji kdy spoluvlastnil, což potvrzovalo účelovost převodu farmy „na děti a rodinu“, jak tvrdil Babiš starší.

Ten na farmě v době, kdy s ní neměl mít nic společného, navíc podle řady svědectví některé věci řídil. Jeho Agrofert také drtivé náklady stavby a pak i chod farmy financoval nebo ručil za úvěry. Což v žádosti o dotaci Nagyová neuvedla.

Šaroch pak změnil názor na to, že kromě propojení přes Babiše na Agrofert vlastně farma hodlala působit i na stejném trhu jako některé firmy z holdingu. Jde například o kongresovou a školicí činnost, ubytovací služby či reklamu. A tento překryv Babiš se svojí poradkyní v žádosti také zatajili.

Takový výklad o porušení dotačních pravidel soudce Šott ale smetl a vrátil se k původní Šarochově argumentaci – tedy že farma v době žádosti nedělala nic a překryv s předmětem budoucího podnikání celkem šesti nevýznamných firem holdingu, které byly policií do spisu doplněny, nemohl být konkurencí. 

Klíčové svědectví

Soudce rozbil i důležitou tezi policie a Šarocha, že převod farmy na rodinu byl účelový kvůli dotaci. Klíčové podle Šotta totiž bylo svědectví technického dozoru na stavbě Jana Bareše. Respektive jeho věty, že v osudovém roce 2007 ještě před žádostí o dotaci mluvila Babišova partnerka Monika o tom, že by na farmě „chtěla dělat interiéry“, dcera Adriana chtěla koně a že Babiš řekl, že farmu zaplatí bez ohledu na dotace.

To je jistě silná indicie k tomu, že se rodina chtěla angažovat v podnikání farmy. Je to ale skutečně důkaz o tom, že převod akcií na starší děti a Moniku (coby zástupce dvou mladších tehdy nezletilých Babišových dětí) nebyl účelový? Proč se pak akcie farmy převedly ještě na Moničina bratra, a to přesně ve výši, kterou požadovaly tehdejší dotační pravidla, aby nešlo o propojený podnik?

Navíc není jasné, proč neměla pro soudce váhu i další slova Bareše. Třeba o tom, že – jak napsal z jeho výslechu u soudu Deník N –, Jana Nagyová „přišla s tím, že by byla schopná Čapí hnízdo vyčlenit z holdingu Agrofert“. Nebo když Bareš řekl, že „pan Babiš také věděl, že dotaci dostane pouze malý a střední podnik, to věděli všichni“. 

Obhájci obžalovaných u soudu také proto Barešovu výpověď považovali za potvrzující vinu klientů. Soudce je ale překvapivě díky stavebnímu technikovi a jeho jiným větám zprostil. Jak to, že si toho obhájci ani obžalovaní nevšimli? 

Stranou zájmu soudce také zatím zůstal závěr OLAF, který dotaci považoval za neoprávněnou, protože farma i Agrofert působily na „sousedních trzích a byly propojené i přes rodinné příslušníky“. Tak se OLAF opravdu šeredně spletl? 

Jistým mysteriem zůstává také fakt, že když šlo od začátku o rodinné podnikání, a ne o dotaci, proč se alespoň manželka Monika a její bratr za Babiše u soudu nepostavili, a místo toho odmítli vypovídat. O tom, že to za ně udělá stavební dozor, asi nemohli vědět.  

Je legitimní, že soudce Šott dospěl k závěru, že pro trestný čin podvodu není dost tvrdých důkazů. Ale je zvláštní, že pro zproštění jsou tak důležitá zrovna Barešova slova. 

Je proto i legitimní nenasazovat zatím Šarochovi psí hlavu. Otázek bez odpovědí zatím zůstává dost.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít