Malá firma jako velká záchrana pro Babiše a Čapí hnízdo

Farma Čapí hnízdo byla malým podnikem a měla na dotaci nárok. Proto je trestní stíhání zastaveno. Tak vysvětluje Martin Erazím, proč po zhruba čtyřech letech vyšetřování dospěli s podřízeným Jaroslavem Šarochem právě k takovémuto závěru. Stručné zdůvodnění samo o sobě nestačí k rozptýlení pochybností o tom, zda nebrali ohled na to, že se případ týká premiéra.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Farma Čapí hnízdo | Foto: Filip Jandourek

To, že farma Čapí hnízdo měla formálně na dotaci v té době nárok, o tom nikdo nepochybuje. Malým podnikem se však stala až po opuštění koncernu Agrofert. Kdyby v něm farma zůstala, na peníze z Bruselu by mohla zapomenout. Na posouzení policistů bylo, zda vyčlenění z koncernu a po nějaké době návrat do jeho lůna, byly jen shoda okolností.

Po čtyři roky se zdálo, že nikoli. Vyšetřovatelé pracovali s verzí, že putování farmy z Agrofertu do Agrofertu bylo účelové. Sbírali pro to důkazy a chtěli aktéry této kauzy postavit před soud. Státní zástupci Šaroch s Erazímem nakonec dospěli k závěru, že to nepůjde.

Trollové mi nadávali do bonzáka, smysl to ale mělo, říká autor trestního oznámení na Babiše

Číst článek

Nejenom kvůli velikosti podniku a tím pádem i nároku na dotaci. Také kvůli tomu, že si Agrofert a Čapí hnízdo podle nich nijak nekonkurovaly. To je pravda. Z některých důkazů, které se postupně objevovaly v médiích, vyplývá, že si naopak pomáhaly. Jakoby zůstaly i nadále propojeny, i když formálně spolu neměli mít nic společného.

Přesněji řečeno, ten větší podporoval menšího. Třeba při žádosti o úvěry, kdy se Agrofert zaručoval za jejich splácení. Z materiálů týkajících se jednání s bankou pak vyplývalo propojení Agrofertu a Andreje Babiše s Čapím hnízdem. Dokonce se v nich objevuje zmínka o tom, že bez spolupráce s koncernem by farma těžko mohla ekonomicky fungovat.

Za takovýchto okolností se skutečně nedalo hovořit o nějaké konkurenci. V tom mají státní zástupci pravdu. Dalo by se to však vyložit jako potvrzení toho, že vazby mezi Agrofertem a Čapím hnízdem nebyly nikdy de facto přerušeny a tudíž mohlo dojít k dotačnímu podvodu.

Bude zajímavé přečíst si důkladné zdůvodnění, proč státní žalobci dospěli k jinému názoru. Je pravda, že jejich verdikty se musí respektovat. V právním státě tomu nemůže být jinak. Zároveň je však důležité, aby byly důkladně vysvětleny.

Prozatím tomu tak není. Proto přetrvávají pochybnosti o tom, zda na práci státních zástupců neměly vliv vnější okolnosti. Jednak to, že se případ týká premiéra. Dále skutečnost, že v momentu, kdy dostali od vyšetřovatelů žádost aktéry kauzy obžalovat, došlo k výměně ministra spravedlnosti.

Její načasování se nepodařilo vysvětlit. Těžko se totiž věří tomu, že šlo o shodu okolností. V neposlední řadě se řeší novela zákona o státním zastupitelství. Podle ní by mělo dojít k obměně jeho vedení.

To všechno ovlivňuje atmosféru kolem vyšetřování  Čapího hnízda. Pokud bude zastavení trestního stíhání v této věci důkladně a srozumitelně vysvětleno, půjde tvrdit, že na práci Šarocha a Erazíma to nemělo žádný vliv. Do té doby o tom lze pochybovat.

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme