Možná obžalovaní měli se zděděnou záležitostí předcházející éry primátora Béma a jeho přítele Janouška nakládat obezřeleji. Tedy při uzavírání nových smluv s firmou Haguess, provozující kartu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Manipulující soudce a dlouhé loajální ticho

Ale stejně připadalo aspoň laickému oku, že příslovečný pes je zakopán někde ve zrodu evidentně předražené a přitom městu zisky nepřinášející multifunkční karty. Která se ostatně nikdy nedala užívat tak zeširoka, jak to MUDr. Bém toho času sliboval.

A oku pozornějšímu neuniklo, když jedna z prvoinstančně odsouzených, někdejší radní pro informatiku Vorlíčková, našla ve spisu rozpor mezi výpověďmi a tím, co jakoby citoval soudce Alexander Sotolář. A co vyznívalo proti obžalovaným. Odvolací Vrchní soud to uznal a podrobně rozepsal.

Jenže Sotolář, který odmítl námitku z podjatosti, výhrady pominul a rozdal koncem roku 2018 ty stejné tresty. Z míry vyvedený exprimátor Hudeček ho za to následně počastoval nálepkou novodobého Urválka. Když Sotolář místo Hudečkova „S textem jsem se neseznámil“ uvedl u soudu „Viděl jsem spis u paní Vorlíčkové, ale podrobně ho nestudoval“. A tak dále.

Teprve loňského září začal nastávat obrat, i když zatím nedokonaný. Protože znovu a tentokrát razantněji zasáhl pražský Vrchní soud: podle očekávání zrušil druhý verdikt a hlavně přikázal, aby soud příště projednal jiný soudce. Předseda městského soudu Libor Vávra podal následně na Sotoláře kárnou žalobu. Nadační fond proti korupci pak tento týden navíc i trestní oznámení.

Převzato z Plusu

Příčiny nebo motivy

Podle právníka Závodského má fond k dispozici listiny dokládající, že soudce „manipuloval s protokoly o výslechu obžalovaných a svědků v jejich neprospěch a takto změněné záznamy používal k jejich odsouzení“. A Závodský dodává, že o tom řada osob věděla, a i když musela být naplněna skutková podstata trestného činu padělání veřejné listiny a zneužití pravomoci úřední osoby, výsledkem je pouze kárná žaloba.

To zní ostře a uvidíme, co bude následovat. Zásadně změněné citáty z výslechů v případu Opencard 2 jsou ovšem zřejmě nepopiratelné. Proč se nestalo něco zásadnějšího, je jiná otázka, dost možná se týkající jisté profesní loajality. Vůči soudci podle všeho erudovanému a osvědčenému.

O jeho motivech k zásadním deformacím výpovědí ovšem nic nevíme. A ani si tím pádem nic nedomýšlíme. Může jít jen o nějaký druh momentálního selhání a pak už jen trvání na svém. To by samozřejmě nebylo nic dobrého, ale pořád by šlo o lepší verzi. Která ovšem ani tak neospravedlňuje ono dlouhé loajální ticho.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít