Scénáře Putinova tranzitu moci a trend militarizace

Zpráva o tom, že prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev po bezmála třiceti letech ve funkci odstoupil, zasáhla ve druhé polovině končícího týdne přirozeně nejvíce samotný Kazachstán. Na druhém místě, co se týče efektu, bylo nejspíše Rusko.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin | Foto: Yuri Kadobnov | Zdroj: ČTK/AP

Jedním z hlavních témat, která se rozebírají v ruském veřejném prostoru, totiž je, zda a jestli vůbec opustí Kreml v roce 2024, kdy mu vyprší poslední ústavní termín prezidentství, Vladimir Putin. Agentura Bloomberg následně vydala zprávu, kde shrnula případné varianty procesu, kterému se v Rusku říká tranzit moci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Alexandr Mitrofanov: Scénáře Putinova tranzitu moci a trend militarizace

Podle první bude vytvořen společný stát s Běloruskem a Putin se stane novým prezidentem. Druhá varianta počítá s tím, že Putin sice odejde z funkce prezidenta, ale zůstane vládcem země na postu šéfa buďto Rady bezpečnosti státu, anebo Státní rady.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jehož vládnutí je stejně autoritářské jako Putinovo, však nechce, aby jeho země byla Ruskem pohlcena. Běloruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo bezprecedentně tvrdý odsudek na adresu ruského velvyslance, kterého nazvalo nadějným účetním, který nechápe, že není v Rusku, ale v suverénním státě.

S obyvatelstvem se nepočítá

Sám Lukašenko prohlásil, že v zemích NATO nežijí v první řadě nepřátelé, ale lidé, s nimiž je třeba navazovat kontakty. Běloruská média upozornila na lživé zprávy o Lukašenkovi, které šíří ruská proputinovská pravoslavná televize Cargrad. Nejdříve oznámila, že se chystá odstoupit z funkce a pak že připravuje útěk do arabských zemí.

Je pozoruhodné, že žádný z případných scénářů Putinova tranzitu moci nepočítá s tím, co k tomu řekne obyvatelstvo. Zároveň se uvnitř země citelně utahují šrouby.

Po schválení zákona, který trestá za údajné fake news bez soudu, jen na základě příkazu prokurátora, a zákona, který pod hrozbou trestu vynucuje na internetu povinnou úctu ke státu a jeho představitelům, se chystá zákon, který umožní odříznout ruský internet od světa.

Paralelně se podnikají kroky zaměřené na militarizaci společnosti, především dětí. Policie má podle slov tajemníka Rady bezpečnosti Nikolaje Patruševa umisťovat mládež, kterou vyhodnotí jako závadovou, do vojenskovlasteneckých táborů. Do škol se má vrátit předmět vojenská výchova.

Kreml zadal úkol maximálně posílit vojenskou organizaci mladých s názvem Junarmija. Plán zní: zařadit do Junarmije k 9. květnu 2020 milion mladých lidí. Nyní je to 350 tisíc. Dobrovolně povinně se brzy stane členy 50 tisíc chovanců dětských domovů, stejně jako děti pracovníků podniků válečného průmyslu.

Známý ruský demokratický novinář Andrej Malgin, který již téměř deset let žije v Itálii, upozorňuje, že se zároveň v loajálních médiích objevuje lavina příspěvků, které Rusy mají přesvědčit, že jejich země je díky Putinovi připravena válčit se Západem a že zvítězí, protože má zázračné zbraně.

„Když jsem svého času studoval bídnou tvorbu sovětských básníků před druhou světovou válkou, viděl jsem v novinách a filmových týdenících konce 30. let naprosto stejné motivy,“ uzavírá Malgin.

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme