Kdo si po volbách ještě přisedne do Čapího hnízda?
Vše proběhlo tak, jak se očekávalo. Poslanecký mandátový a imunitní výbor doporučil sněmovně, aby vydala šéfa ANO Andreje Babiše a stranickou dvojku Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Jinak to asi ani být nemohlo.
Údajný dotační podvod na farmě Čapí hnízdo nemá nic společného s tím, co Babiš pronesl při projednávání nějakého zákona před poslanci, nikdo se nesnaží kriminalizovat nějaký jeho politický postoj. Je obviněn ze zlodějny a má právo se bránit u soudu, pokud to tedy k němu vůbec dojde.
Nijak překvapivá nebyla ani Babišova reakce. Vše je účelovka, policisté jsou neschopní a nerozumí standardní obchodní operaci. Pokud je na jeho tvrzení něco pravdy, nezávislý soud to jistě potvrdí.
Co však není očekávatelné a určitě to není ani správné, je situace, když ústavní činitelé – ať už prezident či ministr spravedlnosti – zpochybňují práci policie. Měli by spíše činit opak a podpořit rychlé a nestranné šetření.
Sedm let v médiích, nyní na policii
Nemůžeme ale samozřejmě odhlédnout od doby, kdy se celá akce rozjíždí. Babiš chce být premiér a tato kauza ho může ze všech jeho kostlivců ve skříni poškodit nejvíce. A to dvojím způsobem.
Čapí hnízdo nejsou žádné složité korunové dluhopisy, běžným lidem zcela neznámé zajišťovací příkazy či nepochopitelný řetězec výdělků okolo biopaliv. Čapí hnízdo buď je, anebo není jednoduchá zlodějna: Ukryji firmu do anonymity, aby dosáhla na dotaci, a ta když ji má, zase se vrátí do holdingu. To pochopí každý.
Policie nyní musí přinést přesvědčivé důkazy, protože dle Babiše jsou to vše jen nesmysly. Celá transakce je nicméně už sedm let médií probírána, když ji v září roku 2010 otevřel týdeník Ekonom, a některé kroky okolo Čapího hnízda skutečně vypadají velmi účelově. Teď je na policii, zda je dokáže vpasovat i do paragrafů trestního zákoníku.
Stejně tak policie bude muset veřejnost přesvědčit, proč se stíháním čekala tak dlouho, když média na možnou zlodějnu upozorňovala už před sedmi lety a od té doby dobrodružný život farmy do detailu popsala.
Čím dál méně partnerů
Vedle případného dopadu kauzy na některé voliče tu bude ale ale i druhý důsledek. Povolební. Ještě na jaře se tu většina relevantních stran tetelila, jak bude dělat po říjnovém hlasování vicepremiéra novému předsedovi vlády Babišovi. Někdo to říkal otevřeněji, někdo skrytěji, ale taková nálada tu byla. Nyní je pryč.
Po koaliční krizi v květnu, kdy ČSSD vyštípala Babiše z vlády, se sociální demokraté začali vůči ANO výrazněji vymezovat. Nyní po trestním stíhání a dalších kauzách se přidává i ODS, lidovci a další strany. I kdyby chtěly s Babišem vládnout, po posledních událostech jsou tito politici tlačeni ke kategorickým odsudkům Babiše, které po volbách už nejde tak snadno zase odvolat.
A co hůře: ať už s hubeným či drtivým vítězstvím, zda na něj po volbách vůbec zbudou nějací koaliční partneři. Respektive zda to nakonec nebudou jen komunisté či okamurovci.
Je totiž docela dobře možné, že ostatní mainstreamové strany budou po posledních eskapádách Babiše dotlačeny svými voliči k závazku, že si po volbách s Babišem do Čapího hnízda prostě nesednou. Pak by vítěz voleb snadno mohl oplakávat své vítězství a poražení oslavovat svou porážku. A právě o to, aby toto nenastalo, nyní Babiš hraje především.
Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom.
Jak asi Alena Schillerová vnímá svoje voliče, když se kvůli nim převléká za hranolky?
Martin Fendrych
Seriálová óda na KGB se ruským divákům líbí
Alexandr Mitrofanov
Zvítězí populismus a demagogie nad demokracií a svobodou?
Lída Rakušanová
Předvolební posuny na politické scéně
Kateřina Perknerová