Kdy dorazil teror do Německa? Před dvěma lety to nebylo. Mnohem dříve…

Německo má dnešním dnem počínaje o jeden památník navíc. Není okázalý, krčí se mezi stromy, nic neoslavuje, naopak tiše připomíná jeden z nejhorších teroristických útoků, jaký se kdy stal na německém poválečném území. Vyžádal si dvanáct lidských životů a ukázal slabiny německých bezpečnostních složek, které na tak brutální barbarství nebyly dost připravené.

Komentář Mnichov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyjednávání představitelů západoněmecké vlády s teroristy, kteří na olympiádě v Mnichově v roce 1972 unesli devět členů izraelské výpravy. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Možná teď očekáváte, že budu psát o teroristickém útoku na vánoční trh v centru Berlína na náměstí Breitscheidtplatz z loňského prosince. Ten popis by seděl, ale v centru Berlína na místě této tragédie jsou zatím jen svíčky a květiny. Památník, který mám na mysli, je v Mnichově, v olympijském areálu, kde se před 45 lety chtělo západní Německo ukázat světu jako otevřená a moderní země, ve které žije olympijská myšlenka, nezkřivená žádnou ideologií. Měl to být takový neoficiální reparát na berlínskou olympiádu z roku 1936.

Mnichovské olympijské hry skončily katastrofou. Palestinští teroristé ze skupiny Černé září přepadli na ubytovně izraelské sportovce, dva zastřelili na místě a dalších devět vzali jako rukojmí. Následovalo vyjednávání, přesun k dvěma helikoptérám na leteckou základnu Fürstenfeldbruck, odkud chtěli teroristé uprchnout i s rukojmími do bezpečí. V dvouhodinové přestřelce zemřeli všichni rukojmí a jeden policista. O život přišli i tři z osmi teroristů. Ti, co přežili, policie zatkla.

Před 45 lety teroristé zmasakrovali izraelskou výpravu. V Pchjongčchangu útok nebude, věří Doktor

Číst článek

Bylo to fiasko, policie neměla vhodné zbraně, taktiku a hlavně nevěděla, jak s touto formou násilí bojovat. Po mnichovském atentátu vznikla elitní zásahová jednotka GSG9, která měla v následujících letech dost práce. V roce 1977, během své nejznámější akce, osvobodila v Mogadišu letadlo Lufthansy „Landshut”, které unesli opět palestinští teroristé.

Německo má od 70. let mnoho zkušeností s terorem. Ten blízkovýchodní jsem už zmínil. Několik let byla spolková republika terčem domácích levicových teroristů z RAF (Frakce rudé armády), kteří přepadávali banky a bombami bojovali proti systému. Levicový teror vyvrcholil před čtyřiceti lety během takzvaného „německého podzimu”, který mají dnešní padesátníci ze západního Německa stále v živé paměti. Kontroly na silnicích, domovní prohlídky atd. Republika byla ve stavu mimořádného ohrožení.

Nechci psát historický traktát, ale pro úplnost je třeba doplnit, že Německo zná i pravicový teror. V roce 1980 detonovala podomácku vyrobená bomba v odpadkovém koši na mnichovském Oktoberfestu. 13 mrtvých a více než dvě stě zraněných. Atentátník byl z neonacistické scény. V těchto měsících také končí proces s Beate Zschäpeovou, která patřila k teroristickému triu s názvem NSU (Národněsocialistické podzemí). Na svědomí mělo deset lidských životů, rasově motivované vraždy, bombové útoky a loupežná přepadení.

Tohle se v televizi nedozvíte: proč úřady 'skrývají' teroristické útoky v Rusku?

Číst článek

Po nedávných útocích ve Würzburgu, Ansbachu, Berlíně, Hamburku, Essenu (a mnoha dalších), které měli na svědomí radikalizovaní muslimové, se říkalo, že „teror už dorazil do Německa”. To ale není pravda, teror tu už byl dávno předtím. Ten islamistický je další podobou agrese, která chce zpochybnit existenci státu a torpédovat základy otevřené společnosti. To je v jádru každého terorismu, ať už nese jakýkoli přívlastek.

Německo se proti terorismu brání s většími či menšími úspěchy už skoro padesát let. A bránit se bude dál. Vůbec bych se nedivil, kdyby právě tohle konstatování stálo někde v projevu německého prezidenta Frank-Waltera Steinemeiera, který dnes památník v mnichovském olympijském parku odhalí. Vedle něj bude stát prezident Izraele Reuven Rivlin, který by s ním v tomto bodě určitě souhlasil.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme