V unijní krizi kolem Polska a Maďarska jde o víc než o rozpočet. Jde o demokracii EU

Není to nic jiného než přiznání. Maďarsko a Polsko se kličkováním kolem dodržování pravidel právního státu, nezávislosti soudnictví a fungování demokracie jako takové dostaly na konec své slepé uličky.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kaczyński vidí Polsko jako hrdou a nezávislou zemi, která si nesmí nic nechat diktovat zvenčí. | Foto: FW1F/Mark Potter | Zdroj: Reuters

Podmínka dodržování právního státu pro čerpání peněz z fondů Evropské unie je vyděsila natolik, že sáhly k nejkrajnějšímu možnému kroku. Tedy zablokování přijetí evropského rozpočtu na příštích sedm let, rozpočtu navíc zvýšeném o fond obnovy, který má pomoci unijním státům překonat dopady koronavirové krize.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: V unijní krizi kolem Polska a Maďarska jde o víc než o rozpočet. Jde o demokracii EU

Na první pohled se kroky Maďarska a Polska podobají tomu, jako když někdo vyhrožuje sebevraždou.

Polsko i Maďarsko jsou jedněmi z největších příjemců peněz z fondů Evropské unie a mají jimi zůstat i v příštích sedmi letech. V Maďarsku, které stále ještě nepřekonalo důsledky hluboké ekonomické krize před více než deseti lety, dokonce stojí a padá velká část investic do infrastruktury nebo zvelebování měst právě na evropských fondech.

Zároveň chtějí ale polský vůdce Jaroslaw Kaczynski a maďarský premiér Viktor Orbán pokračovat dál v demontáži základů demokracie a posilování nedemokratických tendencí ve svých státech.

Nejde o peníze

Aby situace byla komplikovanější, zatímco v Maďarsku, kde pokračuje v podobě Fideszu vláda jedné strany a o tom, kam až Budapešť zajde, rozhoduje autokrat Viktor Orbán, v Polsku je situace výrazně složitější.

Původně monolitně působící vládnoucí pravice se rozpadla na tři stranické bloky. Samotné Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského je sice výrazně nejsilnější, ale bez Solidárního Polska ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra či další strany Porozumění nemá Právo a spravedlnost v Sejmu většinu.

Ziobrova strana tvrdí, že pokud bude Polsko s mechanismem podmínění peněz z fondů dodržováním právního státu souhlasit, jeho strana vládní koalici opustí. Ziobro je totiž motorem takzvané soudní reformy, která ohrožuje podle mnohých Poláků stanoviska Evropské komise i podle rozsudků Evropského soudu nezávislost polských soudců a soudnictví.

Unijní rozpočet může nutit k podpoře imigrace, uvedl Orbán. Maďarsko návrh vetovalo

Číst článek

Na druhé straně jsou mnohé státy západu Evropské unie v čele s Nizozemskem, které dávají najevo, že bez jasného mechanismu podmínění peněz právním státem rozpočet Unie ani fond obnovy nepodpoří naopak ony. Velmi silně na ně tlačí i občané těchto bohatých států, z jejichž kapes unijní pomoc takovým zemím jako Polsko a Maďarsko konec konců jde.

Evropská unie je ve vážné, možná existenční krizi. Ale aby bylo jasno, v té krizi nejde o rozpočet nebo peníze. Ale o to, zda EU zůstane společenstvím demokratických právních států. Což je hodnota, kterou nelze penězi vyvážit.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme