Občané volají po řešení klimatu, ale vláda je opatrná a němá

Dvě třetiny lidí si myslí, že Česká republika by měla snižovat emise skleníkových plynů bez ohledu na to, zda se stejně zachovají i ostatní země. To je jedno z výrazných a překvapivých zjištění výzkumu, který představili experti z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity a Green Dock a kterého se zúčastnilo reprezentativních 2762 dotazovaných.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sokolovská uhelná

Sokolovská uhelná | Foto: Zdeněk Trnka | Zdroj: Český rozhlas

Nová práce doplňuje a rozvíjí nedávný rozsáhlý průzkum pro Český rozhlas Rozděleni klimatem? a výsledky nastavují kruté zrcadlo politikům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Občané volají po řešení klimatu, ale vláda je opatrná a němá

Vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ke klimatu zaznamenalo jen 9,5 procenta lidí, vlády necelých 20 procent, Václava Klause staršího 30 a Grety Thunberg přes 45 procent Čechů a Češek.

To může vypadat jen jako detail, ale není. Jak může klimaticky odhodlaná společnost – a to výzkum dokládá – spolupracovat s vládou na řešení, když nezná její názory? Propast mezi očekáváním veřejnosti a konáním politiků je hluboká – a to v životně důležité věci.

Už řadu let se nevede ve společnosti spor mezi popírači změny klimatu a ostatními. Podle obou výzkumů drtivá většina – i 90 procent - souhlasí s názorem, že klimatická změnu tu je, že ji způsobuje také člověk a je potřeba jí čelit. Myslí si to mladí, staří, Praha i malá města, ženy i muži…

Klimatická část kampaně

Lidé v Česku souhlasí s názorem (70 procent), že stát by měl nyní řešit i problémy s negativními dopady až v roce 2050, poptávají předvídavou, strategickou politiku.

Životní styl musíme měnit trpělivě, něco už do našich životů zkrátka nepatří, říká expert na klima Marek

Číst článek

Premiér, členové vlády i další veřejní činitelé říkají, že brzdění klimatické změny je a bude obtížné, ale občané jim vzkazují zcela jasně.

Nedělat nic, nebo málo ohrozí naše životy, způsobí povodně, sucha, požáry, sníží úrodnost půdy, způsobí migraci a sníží naši životní úroveň. Víc než polovina nesouhlasí s názorem, že se to s ochranou klimatu přehání (na druhé straně je 19 procent).

Lidé nemají rádi aktivismus, neplatí na ně strašení a myslí si, že každý musí začít sám u sebe, což tedy v Česku znamená třídit odpad. I to je dobrá zpráva.

Ale s výhradou, kterou vyjádřil vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity metaforou: „Většina věří, že bude stačit ten zápal plic, nebo možná rakovinu plic, kterou máme, léčit jitrocelovým sirupem.“

Nejíst maso je pro snížení vlastní uhlíkové stopy dobré, ale mnohem mnohem důležitější je přimět vládu, aby včas odstavila uhelné elektrárny.

Odhodlání lidem nechybí, jeho projevy jsou ale dost neinformované a nahodilé. Není divu. Ani tornádo na jižní Moravě nepovzbudilo klimatickou rétoriku státu, zatímco v sousedním Německu ničivé záplavy ještě rozvinuly a zpřesnily tak bohatou klimatickou část předvolební kampaně. Volby do Bundestagu budou na konci září.

Čerstvý průzkum ukazuje, že Češi a Češky si dobře uvědomují hloubku problému s klimatickou změnou, od vlády naléhavě očekávají řešení, pro něž by se dali získat.

Ti, kdo neumějí německy, ale zatím čekají marně.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme