Pokud jde o chápání klimatické změny, politici klopýtají za občany

Názory české veřejnosti na klimatickou změnu jsou překvapivé, otevírají nové příležitosti a dokládají rovněž, že toto důležité téma společnost spíše spojuje, než že by ji rozdělovalo. Bohatou sérii takových poznatků přináší unikátní průzkum, který pro Český rozhlas připravili sociologové Paulína Tabery, Daniel Prokop a Martin Buchtík a jejich týmy.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

rozděleni klimatem | Foto: ilustrace Toy Box

Navazují na projekt Českého rozhlasu Rozděleni svobodou, který před dvěma lety objevně popsal Česko prostřednictvím jeho šesti společenských tříd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Pokud jde o chápání klimatické změny, politici klopýtají za občany

Pokud jde o klimatickou změnu, 93 procent dospělých obyvatel Česka se domnívá, že existuje. S názorem, že je způsobená člověkem, souhlasí 85 procent lidí a jen o 3 procenta méně si myslí, že k jejímu řešení je nezbytná i změna lidské činnosti. A téměř dvě třetiny (63 procent) obyvatel se kloní k tomu, aby se začalo hned.

Podle průzkumu na reprezentativním vzorku 2239 respondentů nejsou takřka žádné rozdíly v názorech na klimatickou změnu mezi sociálními nebo demografickými skupinami či třídami. Jen více žen – 71 procent – si myslí, že je třeba jednat bezodkladně – oproti 54 procentům mužů.

Kdyby tahle čísla vyšla v třeba Německu, kde panuje široká klimatická shoda, tak dobře – ale v Česku?

Příležitost a konkurenční výhoda

Překvapivé a rozhodně příznivé je zjištění, že nás nečeká nějaká válka generací, vyvolaná obavami mladých lidí o prostor na ohrožené planetě a lhostejností starších generací. Shodují se vyšší i nižší třídy, město, venkov… V diskuzi o klimatické změně nevznikají bubliny ani izolované skupiny, shrnují sociologové.

Je tedy s podivem, jak hluboká je propast mezi názory veřejnosti na jedné straně a politikou vlády i opozicí na straně druhé. Dva detaily: vláda nestihla včas dokončit Národní plán obnovy a říct si tak o 192 miliard z evropských fondů proto, že nebyla schopná naplnit základní požadavek, aby 37 procent z něj šlo na klimatická opatření. A klimatické programy opozice jsou spíš komunální než vizionářské.

Jistěže se i názory veřejnosti rozrůzní, až půjde o konkrétní změny v dopravě, energetice, daních, nebo třeba při nákupech a na jídelníčku. Ale – dvě třetiny lidí vidí podle průzkumu řešení klimatické krize i jako příležitost – především pro modernizaci průmyslu. A když se výzkumníci ptali už dříve v projektu Rozděleni svobodou, zda by lidé byli ochotni obětovat 5 procent svých příjmů, pokud by věděli, že to pomůže životnímu prostředí – čtyři třídy byly většinově pro a například i mezi lidmi strádajícími, kteří musí obrátit každou korunu, bylo přes 40 procent souhlasných odpovědí.

Uhlíkovou stopu bohatých navyšuje cestování, chudých vytápění. Spočítejte si tu svoji

Číst článek

Německý ústavní soud před několika dny nařídil vládě a parlamentu, aby jasněji definovaly cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon je podle soudců nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Tento verdikt uvážlivé a spíše konzervativní instituce je považován v Německu za přelomový. Ale nejde jen o našeho západního souseda, kde už dříve pochopili, že klimatické změně je třeba čelit a že to může být příležitost a konkurenční výhoda.

Při čtení průzkumu Rozděleni klimatem? je zřetelné, že klimatickou situaci chápou občané Česka mnohem lépe, než jejich politici.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme