30 milionů korun na tažení proti Babišovi? Opozice tápe dál
Investor Jan Barta slíbil 30 milionů korun demokratickým stranám, pokud se před volbami spojí a půjdou proti Andreji Babišovi (ANO) a komunistům.
Zástupce mladší podnikatelské generace se tak pokouší zvýšit tlak na vznik předvolební koalice opozičních stran. Podobně jako spolek Milion chvilek, který jim svými masovými demonstracemi přihrával politický potenciál.
To vskutku nejsou malé vklady do boje s mocným oligarchou. Však se také na půdě demokratické opozice spojenectví přetřásají ze všech úhlů. Od úvah ke skutkům ale zůstává daleko. A čas běží.
ODS, Piráti, lidovci, Starostové a nezávislí a TOP 09 teď testují možné koalice v krajských volbách. Tahle spojenectví jsou ale v regionech natolik různorodá, většinou dvoučlenná, že mnoho nevypoví o šancích širší koalice na celostátní úrovni.
Neúspěch více krajských koalic pak může vést k úplnému zamrznutí diskusí o celostátním spojenectví. A třeba výraznější výhra ODS, nebo Pirátů, zas může vyvolat představu, že žádné spojence vlastně nepotřebují.
Národní fronta Antibabiš
Zatím se nejvíc mluví o dvou koaličních blocích. O spojení ODS, lidovců, „topky“ a alternativní koalici Pirátů se Starosty. Což má jistou logiku, kdy by si dvě životaschopnější strany rozebraly „živořící“ partaje, nad kterými se vznáší hrozba vypadnutí se sněmovny.
Programově i generačně přitom mají Piráti a Starostové k sobě blíž než k ODS. V té totiž vidí hlavního viníka korupce a klientelismu, které nakonec přivedly k moci Andreje Babiše (ANO).
Co je ale méně jasné, jestli by dva konkurující si bloky, co se přetahují o podobné voliče, dosáhly tak přesvědčivého výsledku, aby vyřadil Babiše ze hry o premiéra. Zvlášť, když ho z Hradu jistí prezident Miloš Zeman. Ten zas rozhoduje o tom, koho pověří sestavením nové vlády.
Právě to měl zřejmě na mysli někdejší šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), když v rozhovoru pro Mf Dnes prohlásil, že Babiše může odstavit od moci pouze jediná alternativa: spojenectví všech demokratických opozičních stran zastoupených ve sněmovně. Bělobrádek je nazval poněkud archaicky jako „národní fronta antibabiš.“
Široká koalice, kde by se pod jedním názvem, lídrem a na společných kandidátkách, sešly Fialova, Bartošova, Jurečkova, Rakušanova a paní Pekarové Adamové formace, ovšem vůbec není v dohledu. Opoziční strany ji dávno odložily k ledu.
Chci vystoupit z davu opozice, říká nový lidovecký šéf Jurečka. Dalším stranám nabízí účast na kandidátce
Číst článek
Ani ne tak proto, že by se středopravé strany neshodly na nějakém základním programu. To má často jen zakrýt pravé důvody krachu jednání: osobní ambice, historické nevraživosti a ublíženectví, bez kterých potlačení nevznikne jakákoliv ambicióznější koalice.
Není ale jasné, nakolik si lídři demokratické opozice uvědomují, co je za rok na podzim čeká. Boj proti premiérovi, vládnoucímu dosud nevídanou politickou, ekonomickou a mediální mocí. Včetně toho, že před volbami asi opanuje další metu – veřejnoprávní televizi.
Boj proti premiérovi, který v srpnu předvedl, tedy že je ochoten kvůli volbám poslat k šípku i odborníky, kteří vyzývají k razantnímu opatření proti erupci stále ještě nebezpečné pandemie.
Pokud se takhle Andrej Babiš zachoval před krajskými volbami, čeho bude schopen, až mu půjde o premiérský krk? To je otázka, kterou by měli mít na paměti lídři demokratické opozice. Při jednání o předvolebním spojenectví.
Autor je publicista
Moskevský ‚klub sesazených prezidentů‘ má nového člena
Libor Dvořák
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková
Jak dlouho vydrží Ficova chatrná koaliční většina?
Kamila Pešeková