Proč má ANO vysoké preference?

Protože po zvládnutí pandemické krize skoro všem premiérům a vládnoucím stranám preference stouply. Dokonce i německé kancléřce Angele Merkelové, která byla kandidátkou na brzký odchod. Na tom není nic neobvyklého, problém by mohl teprve nastat, kdybychom v blízké budoucnosti přestali vnímat rozdíl mezi politikou a vědou.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po koronaviru se otevírá prostor pro snadnou manipulaci, píše v komentáři Karel Hvížďala. | Zdroj: Facebook Andreje Babiše

Nepodléhejme iluzi, jak na to teď upozorňují sociologové a filozofové jako třeba Thea Dornová, že vláda, která se úspěšně vyrovnala s koronakrizí, je dobrá technokratická vláda a její moc by měla být ještě větší. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Proč má ANO vysoké preference

Klam je v tom, že zatímco věda všechny výsledky relativizuje, politika je dogmatizuje. Tyto tendence naplnil vrchovatě v Maďarsku Viktor Orbán a i u nás se o to pokusila vláda: chtěla zvýšit pravomoci premiéra. Naštěstí jí v tom opozice zabránila.

Přijmout tezi, že technokratická vláda zná jediný způsob, jak se vyrovnat s každou krizí, by znamenal návrat do doby, kdy nad mocí profánní, vládou, stála moc sakrální, církev. Ale jak nás historie poučila, pluralitní demokracie mohla vzniknout až tehdy, když došlo k odluce státu od církve.

Strachem zašedlé geny

Zmíněná filozofka říká: Jeden z tragických činů, který člověk může podniknout, je vražda ze strachu ze smrti. A podobně jeden z tragických činů, který hrozí demokracii, by mohla představovat skutečnost, že bychom se dobrovolně podřídili vládě, která tvrdí: jdeme jedinou správnou cestou, protože se jako za krize řídíme vědou.

Této zkratce zatím podle posledního průzkumu společnosti Kantar CZ u nás uvěřili, nejspíš sice jen podvědomě, hlavně méně vzdělaní, ženy a senioři, a proto podpořili ANO. Na tom ale není rovněž nic překvapivého, horší je, že po velké vlně vzrůstu zájmu o zpravodajství v době krize nastalo období velkého poklesu zájmu nejen o zpravodajství, které sleduje pravidelně jen 20 procent občanů a nepravidelně stejný počet.

Po uvolnění karanténních příkazů čím dál tím větší množství lidí se otočilo zády i k politice a chtějí si zase hlavně užívat života. To je další past, která se před námi otevřela, protože zvětšuje prostor pro manipulaci.

A protože se tak děje v době, kdy s velkou pravděpodobností dojde poprvé v lidské historii k souběhu tří globálních krizí: po první vlně koronakrize přijde skoro jistě nejméně jedna vlna nákazy, která proběhne ve stejné době, kdy bude vrcholit ekonomická krize a kdy se přelévají ze Spojených států do dalších světadílů rasové a sociální nepokoje, pnutí ve společnosti bude nutně narůstat.

A právě tento souběh tří velkých nebezpečí otevírá velký prostor pro snadnou manipulaci, a to zvlášť v mladých demokraciích, kde strachem zašedlé geny staré jako polovina historického času lehce podléhají mámení.

Tuto analýzu si jistě udělal i marketing, kterým se řídí ANO, a proto, když nebudeme dostatečně ostražití, mohly by jim preference ještě růst a tendence k větší koncentraci moci by se zvýšila. To je zřejmě i důvod, proč majitel tohoto hnutí právě teď opatrně vypustil zprávu o možných předčasných volbách. Až nás zasáhne ekonomická krize, preference budou klesat, protože se nejvíc dotkne právě jeho voličů.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme