Hned dva z pěti dosud zvolených politiků lze nazývat demokraty jen s velkou dávkou benevolence. Místopředsedy se stali komunista Vojtěch Filip a úspěšný šiřitel islamofobie Tomio Okamura.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Vymlouvat se na to, že se nedalo nic dělat, že tak zkrátka rozhodli voliči a že jde o výraz poměrného zastoupení politických sil ve sněmovně, nelze. A to hned ze tří důvodů. Zaprvé: na rozdíl od Okamury a Filipa nebyl zvolen do vedení sněmovny představitel druhé nejsilnější strany - předseda ODS Petr Fiala, takže o poměrném zastoupení nemůže být řeč.

Zadruhé: extrémní partaje získaly ve volbách ani ne pětinu hlasů, jejich vliv ve vedení sněmovny bude, i po dokončení volby posledního místopředsedy, bezmála dvakrát takový.

A za třetí: nikde není psáno, že se extrémním politickým silám musí otevírat dveře. Třeba ve Spolkové republice získala Alternativa pro Německo, což je o dost umírněnější varianta Okamurovy SPD, ještě více hlasů než okamuristé a německé demokraty ani nenapadne politikům AfD pomáhat do funkcí.

Je třeba naplno říci, že člověk, který komunistům a nacionalistům pomohl k mnohem většímu vlivu, než jim - i dle volebního výsledku - náleží, se jmenuje Andrej Babiš. Bez hlasů poslanců jeho hnutí ANO by se Okamura místopředsedou dolní komory parlamentu nikdy nestal.

Je to poměrně pikantní, protože ještě před volbami významní členové hnutí ANO viděli Okamuru jako někoho, s kým nechtějí mít nic společného. Například Martin Stropnický prohlásil, že Okamura je šiřitel strachu a nenávisti, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová pak dokonce řekla, že Okamura vede „novodobé fašistické hnutí“.  

A šup. Teď zařídili, že – slovy ministryně „novodobý fašista“ bude řídit schůze sněmovny demokratického státu. Gratulujeme. 

Na jednu stranu by se dalo říci, že Andrej Babiš byl do situace, kdy jdou stranou jakékoli principy, dotlačen. Demokratické strany s ním nechtějí mít nic společného, jediný, kdo je zatím ochotný tak či onak podporovat jeho vládu, jsou právě okamuristé a komunisté. Takže se mu nelze divit, že dělá to, co dělá.

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít