Zavření obchodů v neděli by mohlo zůstat. Jen je třeba myslet na lepší pracovní podmínky pro prodávající

Jedním z opatření, které vláda přijala, aby umenšila šíření nákazy koronavirem, bylo i zavření obchodů v neděli. Asi nejvtipněji to glosovala facebooková stránka Přiznání Vietnamců, na které se objevilo: „Pozitivní věc na těch nových opatřeních. Večeříme u stolu celá rodina. Nikdo nemusí hlídat večerku. Je to strašně pěkný a divný zároveň.“

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kromě Německa, Rakouska nebo Norska upravuje nedělní nákupní dobu i taková Belgie nebo Švýcarsko, které má výjimky jen pro určité obchody v určitých turistických oblastech. | Foto: Michal Šula | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Pro řadu z nás to může znít až neskutečně, ale pro některé lidi je zákaz nedělního prodeje skutečně šancí, jak být třeba poprvé za několik let o víkendu s rodinou nebo jednoduše doma.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Apoleny Rychlíkové

Nejde přitom jen o provozovatele nonstop večerek, jde i o zaměstnance velkých řetězců, lidi, kteří pracují v obchodních domech a mnohé další pracující, jejichž služby jsme si zvykli užívat takřka nepřetržitě.

Hranice konzumu?

Říká se, že nákupní centra jsou něco jako chrámy současnosti. Podle výzkumů zaměřených na nákupní zvyklosti Čechů si většina lidí nakupování užívá a vnímá ho jako způsob, jak se dá trávit čas. O zálibě Čechů v nakupování svědčí i fakt, že vláda se zavřením velkých obchodních center dlouho otálela jak v první vlně, tak i nyní.

Havlíček: Bojujeme za to, aby se mohlo před Vánoci vůbec prodávat, důležité je nyní dodržovat pravidla

Číst článek

V období pandemie koronaviru ale tento koníček narazil – ukazuje se, že tisíce lidí proudící obřími obchoďáky jsou pro šíření koronaviru časovanou bombou. I proto se dnes nakupování z velké míry přesouvá do online sféry. Éra fyzického nakupování se omezuje a spolu s tím vyvstávají nové otazníky i nad našimi konzumními zvyklostmi. Skutečně potřebujeme mít pro svůj blahobyt neomezenou možnost nakupovat?

Právo na volné víkendy

Řada evropských zemí nakupování o víkendu reguluje. Nejde přitom jen o země, kde je tradičně silnější vliv náboženství, limity nedělních nákupů mají i ty země, pro které je důležitá větší ochrana zaměstnanců a důraz na kvalitu nejen v oblasti pracovního života.

Kromě Německa, Rakouska nebo Norska upravuje nedělní nákupní dobu i taková Belgie nebo Švýcarsko, které má výjimky jen pro určité obchody v určitých turistických oblastech. V Česku se za právo nakupovat 365 dní v roce vedly v minulosti velké boje – nakonec se podařilo prosadit pár dní v roce, kdy máme zavřeno. S koronavirem přibyla každá neděle.

Je důležité umět myslet i na lidi, kteří pracují jako prodavači, uklízečky nebo třeba hlídači obchodních domů a potravinových řetězců. Je ale také třeba umět myslet na to, že jejich práce je často agenturní, vykonávaná na počet hodin, nebo ji dělají rovnou na černo. A tady zákaz nedělního prodeje naráží na své limity: sám o sobě dává smysl, protože i lidem v nízkopříjmovějších zaměstnáních dává právo na volné víkendy.

Bylo by ale mnohem lepší, kdyby fungoval v zemi, kde se na ochranu zaměstnanců, kvalitní pracovní podmínky a práci na regulérní smlouvy dbá více, než jak je tomu v současné době u nás. V tomhle ohledu je naše společnost vůči lidem v tomto typu prací opravdovým dlužníkem.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme