Volby v Bělorusku. Nikdo z opozičních politiků v parlamentu nezasedne

Kritické stanovisko k nedělním parlamentním volbám v Bělorusku hned po volební neděli vydaly Evropská unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mandát získali výhradně kandidáti podporující autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka. | Foto: Sergei Grits | Zdroj: ČTK/AP

Mandát získali výhradně kandidáti podporující autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka, nikdo z opozičních politiků v parlamentu nezasedne. Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byly volby v rozporu s demokratickými standardy, podle Evropské komise jde o „ztracenou příležitost“ Minsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Volby v Bělorusku. Nikdo z opozičních politiků v parlamentu nezasedne

Volby byly v zásadě velmi nudné, protože na rozdíl od minulého složení běloruského parlamentu mezi jeho 110 členy nenajdeme jediného zástupce politické opozice – i ti dva opozičníci v předchozí sněmovně byli zřejmě moc a prezident Lukašenko dal přednost absolutní jistotě, že jím ražená linie se neocitne ani v hypotetickém ohrožení.

Velké rozpaky způsobilo v Evropě také předběžné hlasování – touto metodou rozhodovalo o beztak režimních kandidátech přes 35 % voličů, a to je nezvykle mnoho. Mluví se o tom, že lidé, kteří takto volili, byli často vystaveni různým pohrůžkám a vyloženému vydírání. Západní pozorovatelé přitom upozorňují na to, že právě v tomto více než třetinovém segmentu voličských hlasů se pak nejsnáze podvádí a manipuluje.

Analýza OBSE navíc ukazuje, že tento způsob volby je doslova vnucován třeba vojákům základní služby nebo studentům a že jedním z jeho důvodů je dosažení minimálně 50% účasti v jednotlivých obvodech, aby výsledky voleb mohly být uznány. Západní odborníci ostatně už delší dobu doporučují, aby tato neprůhledná metoda běloruského hlasování byla jednoduše zrušena.

Lukašenko nechce dohodu 

Opozičních uchazečů o voličskou přízeň bylo více než 200, ale o registraci si v drtivé většině případů mohli nechat jenom zdát.

Důvody zamítnutí registrace byly přitom podobné jako třeba při nedávných moskevských municipálních volbách v Rusku. Volebním komisím stačí prohlásit, že podpisové archy nejsou v pořádku, že jsou v nich falešné podpisy či jména mrtvých duší – a je to, opoziční poslanecký kandidát je vyřízen předem.

Prezident Lukašenko se o volební neděli zachoval plně ve svém stylu, když prohlásil, že západní námitky proti způsobu běloruských voleb si umí představit, ale že kvůli něčemu takovému ho hlava rozhodně bolet nebude.

Volby v Bělorusku ovládli prorežimní kandidáti. Lukašenkova opozice nezískala ani jeden mandát

Číst článek

Mnohem podstatnější ale byla další jeho zmínka o tom, že nehodlá s Moskvou uzavřít dohodu o skutečně fungující Unii Ruska a Běloruska, kterou by v zájmu svého hradního pána tolik potřeboval Kreml. Jak tohle dopadne, bude rozhodně zajímavé, protože čistě ekonomicky drží Moskva Lukašenka na hodně krátké oprati.

Zároveň dal Alexandr Grigorjevič běloruským voličům na vědomí, že o úřad hlavy státu se v příštím období bude opět ucházet – byť je běloruským prezidentem už čtvrt století. Na základě výsledků referenda o prezidentských volbách z roku 2004 to ostatně může dělat donekonečna, přinejmenším dokud pánbů dovolí. Inu, takhle to zkrátka v poslední evropské diktatuře chodí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu  

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme