Například šéf italské pravicově populistické Ligy Matteo Salvini se pokusil zpočátku uplatnit svůj obvyklý recept, když zveřejnil video, které mělo dokazovat, že na Apeninský poloostrov virus pronikl z lodi vezoucí uprchlíky. Když se takřka obratem ukázalo, že historka byla vyfabulovaná, Salviniho prestiž a popularita citelně utrpěly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Koronavirová krize může populisty pohřbít i oživit

Složitější je to s politiky s populistickými sklony, kteří na rozdíl od Salviniho jsou u moci a mohou těžit z reflexu lidí dát v době nenadálé krize vládě šanci. Příkladem je americký prezident Donald Trump nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Oba sice shodně zpočátku nástup pandemie zlehčovali, aby jí potom argumentovali k vlastní podpoře a k rozšíření vlastní moci, ne však se stejným výsledkem.

První opakovaně narazil jednak na protiváhu guvernérů, kteří stojí v čele správy jednotlivých států federace Spojených států, jednak na protiváhu nezávislých soudů, které mají pravomoc přezkoumat i prezidentská rozhodnutí.

Nejčastější slabina populistů

Viktor Orbán to měl na rozdíl od Trumpa mnohem snazší, protože vrchní patra justice obsadil svými nominanty, v parlamentu disponuje strana Fidesz pohodlnou většinou zcela loajálních poslanců a politika vlády není kontrolována vlivnými nezávislými médii.

Nárůst obliby spolkové kancléřky Angely Merkelové by mohl posloužit jako důkaz, že v době nenadálé krize společnost oceňuje důvěryhodný styl a kompetentní výkon, stejně jako ve Francii narostla popularita prezidenta Emmanuela Macrona, který ještě loni byl u značné části veřejnosti v nemilosti.

Převzato z Plusu

Neschopnost populistických politiků zvládnout nástup onemocnění COVID-19 ale ještě neznamená, že nedostanou druhou šanci. Je to vidět už ve jmenované Itálii, kde sice Salviniho Liga utrpěla ztrátu, ale podporu nabírají fašizující Bratři Itálie. Mnohem širší příležitost prodejcům jednoduchých odpovědí na složité otázky nabídne doba, kdy se podaří pandemii zadržet a kdy budou mnohem více vidět ne její zdravotní, ale ekonomické důsledky.

U dosud neznámé a dosud neléčitelné nákazy bylo brzy zřejmé, že její šíření nezná hranic, a COVID-19 odhalil nejčastější slabinu populistů – neschopnost řešit konkrétní akutní problémy. Debata o hospodářské nápravě jim nabídne novou a možná ještě širší příležitost rozdělovat domácí společnost na „my a oni“ a na dělení „náš stát versus jiné země“.

Už nyní se tento typ argumentů šíří v evropských zemích z čerstvě oživovaných, mnohdy anonymních účtů na sociálních sítích jako Facebook nebo Twitter, jejich kořeny jde přitom vysledovat až do Číny nebo Ruska, které samozřejmě jakoukoli spojitost s nimi popírají.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít