Unie na rozcestí – Česko na scestí?
„Sám se nikdo z téhle krize nedostane. Je nutné hledat společná řešení a k tomu je zapotřebí ochota podívat se na svět očima těch druhých, mít porozumění pro jejich perspektivu.“ To řekla německá kancléřka Merkelová, když ve své nové roli předsedkyně Evropské rady apelovala v Evropském parlamentu na soudržnost unie. Protože, jak dodala, evropská solidarita není žádné humanitární gesto. Je to trvalá investice, která se vyplatí.
Shodou okolností paralelně, snad na hodinu přesně, přesvědčoval v Praze Andrej Babiš (ANO) české poslance, aby jeho vládě schválili deficit ve výši půl bilionu korun. O tom, že dalšího až půl bilionu korun by Česko mohlo dostat z Evropského fondu obnovy, se kupodivu nezmínil.
Zato o tomto unijním fondu ve výši 500 miliard eur mluvila v Bruselu Angela Merkelová. Navrhla ho spolu s francouzským prezidentem, a to s jasně definovaným cílem investovat do sociálně spravedlivé a hospodářsky inovativní Evropy. Proto má víc než třetina těchto prostředků směřovat do nejvíc postižených zemí.
A všeobecně pak do ochrany klimatu, tedy do uhlíkově neutrálních projektů, a také do digitalizace, která by zaručila Evropě, jak to německá kancléřka formulovala, mimo jiné i digitální suverenitu, tedy nezávislost na třetích zemích – evidentně na Číně.
Krátkozrakost, která se vymstí
O tom, že je potřeba „hledat nové příležitosti a nové cesty, novou podobu naší ekonomiky“, podporovat digitalizaci, start-upy a nové technologie, se ve svém projevu v českém parlamentu letmo zmínil i český premiér.
To, co pak rozváděl konkrétně, ale inovace nepřipomínalo ani omylem: vláda hodlá oněch 500 deficitních miliard investovat hlavně do silnic a dálnic, do obnovy lesů, zdevastovaných kůrovcem, do větší samostatnosti při produkci potravin. A také do rekvalifikací, ovšem evidentně podle momentální poptávky na pracovním trhu. Například prý v Česku chybí lidi ve stavebnictví, ve fabrikách je málo kvalifikovaných sil i obslužného personálu a zapotřebí je víc než 30 tisíc řidičů.
V této souvislosti věru nepřekvapuje, že až se sejdou v Bruselu na prvním summitu od vypuknutí pandemie evropští lídři opět tváří v tvář, aby jednali o unijním rozpočtu a o fondu obnovy, bude jeden z hlavních požadavků Andreje Babiše, aby jednotlivé státy mohly čerpat prostředky z fondu „flexibilně“.
Sněmovna schválila již třetí navýšení schodku rozpočtu. Deficit bude činit půl bilionu korun
Číst článek
Jinými slovy, aby jim Brusel nemluvil do toho, na co a jak je použijí. Sice za ním budou stát v jednom šiku i ostatní lídři Visegrádské čtyřky, ale u předsedy české vlády je to vzhledem k jeho osobnímu konfliktu zájmů při čerpání evropských dotací obzvlášť pikantní. Kromě toho hodlá V4 žádat v Bruselu ze společného balíku víc peněz. Na jednání parlamentního výboru Babiš dokonce připustil, že když nebude po jeho, mohl by rozhodnutí sedmadvacítky i vetovat.
Výzvu německé kancléřky vcítit se do situace těch druhých si Andrej Babiš evidentně vysvětluje, jak je jeho zvykem - jednosměrně. Je to krátkozrakost, která se České republice vymstí zcela konkrétně: jako exportní zemi s hlavním odbytištěm v EU je v jejím nejvlastnějším zájmu, aby se dařilo všem.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Útok na senátorku Němcovou je jen začátek
Kateřina Perknerová
Trumpovo imperiální fantazírování hraje na ruku Rusku a Číně
Jiří Pehe
Místo neziskovek bude státní TikTok
Tereza Zavadilová
Bezbranní v Trumpově světě
Petr Holub