Rozpočet, kde se ztratilo 200 miliard

Státní rozpočet na rok 2021 bude mít nejen nejvyšší schodek ze všech schodků, které se plánovaly ještě před začátkem roku. Má ještě jeden primát. Daňový poplatník tentokrát sotva pochopí, co vlastně chtějí ministři provádět s jeho penězi a s penězi jeho dětí.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parlament vládě v červenci schválil schodek ve výši 500 miliard | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Při jakékoli debatě o rozpočtu je třeba udržet v mysli jeden rozměr. Maastrichtská kritéria povolují členským státům schodek ve výši tří procent hrubého domácího produktu, tedy v současných podmínkách Česka nějakých 150 miliard korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozpočet, kde se ztratilo 200 miliard

Samozřejmě je možné předpis z Maastrichtu překročit v krizových časech, v jakých právě žijeme. Přesto se zdá být nutností aspoň vysvětlovat, proč je každý nový výdaj nad zmíněným schodkem bezpodmínečně nutný.

Takové pravidlo se dnes v Česku nedodržuje a v jistém ohledu se to dá pochopit. Parlament vládě v červenci schválil schodek ve výši 500 miliard a spokojil se s obecným odůvodněním, že část peněz odstraní dopady aktuální krize a část peněz je rezerva. Co kdyby ještě něco přišlo.

V průběhu měsíců se nejdříve ukázalo, že deficit je příliš vysoký a že tedy na konci roku ještě 200 miliard zbude. Pak se ale vrátila pandemie v takzvané druhé vlně a nikdo se nebude divit, když se větší část rezervy rozpustí v dalších neočekávaných výdajích.

KSČM chce nižší rozpočet pro armádu. ‚Americké vrtulníky mohou počkat,‘ tvrdí Jiří Dolejš

Číst článek

Příjmy z Bruselu?

Pravidlo 150 miliard jsme tedy při kataklyzmatickém vývoji rozpočtu 2020 zapomněli, ovšem daňoví poplatníci by měli trvat na tom, aby se dodržovalo při sestavování rozpočtu na příští rok. Zpočátku se zdálo, že ministerstvo financí tak činí, a skutečně navrhlo deficit něco málo přes 100 miliard, i když do něho započetlo vyšší výdaje na penze a zdravotnictví.

Pak ovšem jeho úředníci provedli veletoč a zveřejnili nový návrh se schodkem 320 miliard.

Jak k něčemu takovému došli, to úplně nevysvětlili, jen zmínili, že se musí zvyšovat platy státních zaměstnanců a že část peněz půjde na investice, především do dopravy a do digitalizace. Proč je právě dnes třeba zvyšovat mzdy ve vládním sektoru a jaké nové silnice či počítače je nutné pořídit za každou cenu – odpověď na tuto otázku zůstává vláda dlužná.

Plán obnovy po krizi

Podivnější je však jiná okolnost. Vláda jenom týden před první schůzí k rozpočtu schválila plán obnovy po covidové krizi, který zaplatí Evropská unie 200 miliardami. Značná část zmíněných dotací se nepochybně dostane do rozpočtu už příští rok – včetně investic do dopravy, digitalizace i srovnání očekávaného výpadku daní z příjmu.

Pak tedy vážná otázka zní, proč vláda plánované příjmy z Bruselu do rozpočtu nezapočetla, nebo je aspoň nezmínila v dokumentaci. Navržený schodek by potom nemusel být tak velký. Na takovou otázku Babišův kabinet odpovědět musí, pokud se ještě hlásí k civilizovanému stylu vládnutí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme