Tonoucí ČSSD se i Špidly chytá

Je v tom kus kuriózní symboliky: za situace, kdy se ČSSD stále častěji ocitá pod osudovými pěti procenty preferencí, posílá její vedení na pražskou kandidátku bývalého premiéra z let 2002 až 2004 Vladimíra Špidlu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Expremiér Vladimír Špidla je na pražské kandidátce ČSSD | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Toho Špidlu, kterého vrcholní partajníci donutili k rezignaci z čela vlády i strany po evropských volbách, ve kterých sociální demokraté skončili na chvostu s necelými devíti procenty hlasů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Tonoucí ČSSD se i Špidly chytá

Kdyby ČSSD tehdejší nekompromisní měřítko aplikovala na současného předsedu Hamáčka, musel by skončit už před čtyřmi lety po sedmiprocentním debaklu sociálních demokratů v parlamentních volbách. Na rozdíl od Jana Hamáčka, který zatažením do Babišovy vlády zasadil ČSSD tvrdou a stále silněji krvácející ránu, Vladimír Špidla v době svého předsednictví ordinoval straně spíš ozdravnou kúru.

Především tím, že po vítězných volbách v roce 2002 odmítl pokračovat v mocenském kartelu ODS a ČSSD, eufemisticky nazvaném opoziční smlouva. V předvolebním duelu s Klausem jasně řekl, že další spojenectví s občanskými demokraty nepřipadá v úvahu. Tím získal Špidla podporu dokonce i některých pravicověji orientovaných voličů, znechucených Zemanovou a Klausovou kryptokoalicí.

Vsadit na mladou garnituru

V roce 2003 pak Vladimír Špidla zásadně přispěl k potupné porážce Miloše Zemana v prezidentské volbě. Podle pamětníků tehdy Špidla šokoval poslanecký klub, když se o tom, kde by se ČSSD ocitla za Zemanova prezidentství, vyslovil způsobem nepublikovatelným ve veřejnoprávním médiu.

Je ovšem také fakt, že Zemanovo ponížení akcelerovalo vnitřní gerilovou válku mezi jeho příznivci a kritiky, která z ČSSD učinila bezkonkurenčně nejrozhádanější stranu české politiky. Rozpolcenost partaje se ostatně zrcadlí i v taktice nynějšího vedení v rozmísťování stranických vysloužilců na kandidátkách.

A tak zatímco na pražské kandidátce bude Vladimír Špidla, na jihomoravské se objeví další stranický veterán Zdeněk Škromach. Právě ten v roce 2004 spolu se Stanislavem Grossem zosnoval revoltu proti Špidlovi. A byl také o devět let později mezi účastníky konspirativní schůzky u prezidenta Zemana v Lánech, ze které vzešel neúspěšný pokus o puč proti budoucímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi – jeho poradnímu vládnímu týmu pak Vladimír Špidla předsedal.

Obecně jde v sestavování kandidátek ČSSD pozorovat srozumitelný trend: v Praze naservírovat i návnady pro městské liberály v podobě Vladimíra Špidly nebo Jiřího Dienstbiera, jinak ale vsadit na výrazně levicové voliče v obcích a malých městech. Ani to už ale nemusí zachránit 143 let starou stranu od vypadnutí z Poslanecké sněmovny.

Průzkum: Opoziční koalice by ve volbách předběhly ANO. Šlachtova Přísaha se poprvé dostala na 5 %

Číst článek

Ale i z mimoparlamentní nicoty je návrat do poslaneckých lavic možný, jak ukázala jiná tradiční strana KDU-ČSL poté, co v roce 2010 skončila za branou dolní parlamentní komory. Ve svém zmrtvýchvstání vsadila na mladou garnituru politiků vedených Pavlem Bělobrádkem a Marianem Jurečkou, které do té doby širší veřejnost neznala.

Možná že i touto strastiplnou cestou se bude muset vydat sociální demokracie poté, co skončí v troskách. Pokud by pak pro nové vůdce mohl být někdo inspirací, pak určitě bytostně levicový, prozápadně orientovaný Vladimír Špidla, který ani v době svých politických vzletů a pádů nepřestal být mužem s vysokou mravní integritou.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme