Důchody v Itálii

O tom, že evropská populace stárne, není pochyb. A o tom, jaký má tento fenomén vliv na ekonomiku, si jistě také málokdo dělá iluze. Jaký životní standard bude možné nabízet vzrůstajícímu počtu důchodců, když lidí v produktivním věku ubývá? To je otázka, se kterou dnes v Evropě zápasí nejedna vláda. Diskuse o reformách penzijních systémů probíhají tedy momentálně v mnoha zemích, někde vcelku pokojně, jinde za bouřlivých protestů.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Itálii, kde senioři tvoří velký podíl populace, odborníci tvrdí, že pro ekonomiku by bylo nejlepší vrátit věk odchodu do důchodu zpět na 67 let (ilustrační foto)

V Itálii, kde senioři tvoří velký podíl populace, odborníci tvrdí, že pro ekonomiku by bylo nejlepší vrátit věk odchodu do důchodu zpět na 67 let (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V Itálii, zemi s nejstarší populací v Evropě, má téměř čtvrtina obyvatelstva přes 65 let. Stačí se projít po ulicích měst, aby si člověk všiml, že prošedivělé hlavy potkává mnohem častěji než kočárky. V porodnosti se totiž Apeninský poloostrov řadí na poslední místo v Evropské unii a počet narozených dramaticky klesá každým rokem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Veronika Lefrancois: Důchody v Itálii

V této situaci je třeba co nejrychleji snížit náklady na důchody, které představují velkou část sociálních výdajů státu a za současné inflace jsou neudržitelné. Itálie vydává ročně na důchody 16 procent svého hrubého domácího produktu, což je nejvyšší poměr ve srovnání s ostatními 38 zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Je to výsledek minulých sociálních politik, které ještě před 30 lety umožňovaly státním úředníkům odchod do důchodu po pouhých 20 až 25 letech v zaměstnání. Systém nakonec financoval na 400 tisíc mladých důchodců, kterým se tu říká „baby pensionati“.

V poslední době se několik italských vlád po sobě pokoušelo prosadit různé penzijní reformy, a to už od roku 2011. Tehdy byl věk odchodu do důchodu stanoven na 67 let, v podstatě nejvyšší v Evropské unii. O sedm let později byl však opět snížen na 64 za podmínky, že zaměstnanec odpracoval 38 let.

Barikády, požár i slzný plyn. Francouzi protestovali proti důchodové reformě, policie zhruba sto lidí zatkla

Číst článek

Pozdní odchod do důchodu je totiž paradoxně považován za brzdu rozvoje. V zemi, kde nezaměstnanost mezi mladými dosahuje 23 procent, jsou pracující senioři nahlíženi jako konkurence nastupující generaci.

Stále jen dočasná opatření 

I z toho důvodu v roce 2019 vláda Giuseppe Conteho přijala takzvanou kvótu 100, která umožňovala předčasný odchod do důchodu už od 62 let, pokud součet věku a odpracovaných let dosáhl přinejmenším stovky.

Toto opatření mělo podpořit najímání čerstvých absolventů. Nedávná data Italské národní banky však ukázala, že kvóta 100 zaměstnanost mladší generace vůbec neovlivnila.

Mnozí odborníci tvrdí, že pro italskou ekonomiku by bylo nejlepší vrátit věk odchodu do důchodu zpět na 67 let. Nicméně pravicová vláda Georgie Meloniové nemá na podobné úpravě zájem, protože její voliči se rekrutují převážně z řad starší generace.

A tak jsou diskuse mezi vládou a odbory znovu a znovu odročovány a přijímaná opatření jsou stále jen dočasná. Výsledkem je, že si dnes snad žádný Ital není jistý tím, kdy vlastně bude moci odejít na zasloužený odpočinek.

Autorka je publicistka

Veronika Lefrancois Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme