Peníze za nic

Možná to tak vláda ani nemyslela. Původně přece spoléhala na to, že v příštím roce nebude nutné platy státním zaměstnancům zvyšovat, když jim počátkem roku, po zrušení superhrubé mzdy, začalo chodit o sedm procent čistého navíc. Ovšem zájmové skupiny státních zaměstnanců jsou nekompromisní a vláda je zvyklá se s nimi dohodnout.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finance (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nejdříve souhlasila sociální demokracie a pak kapitulovalo hnutí ANO. Příští týden se dohodnou platy vyšší nejméně o další tři procenta a podle toho se upraví státní rozpočet. Před volbami není jiná možnost. Tak se došlo ke vskutku tragickému výsledku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Peníze za nic

Na pováženou je samotný fakt, že v časech, kdy vláda bezprecedentně zadlužuje příští generace, zároveň zvyšuje rekordním tempem čisté příjmy státních zaměstnanců. Bez gigantických půjček nešlo překonat dopady koronavirové pandemie. Těžší už je vysvětlit, proč je třeba vyrábět další dluhy jenom z toho důvodu, že státním zaměstnancům nestačí zvýšit platy o sedm procent, ale žádají nejméně deset.

Zmíněný boj o procenta nejvíc poškodí samy státní zaměstnance. Mnohé profese si vylepšily pověst během koronavirové krize, teď ji však překryje zdání jakési nenasytnosti. Nestačí jim, že se jejich mzdy zvýší stejným tempem jako všem ostatním, ale nátlakem na vládu chtějí v příštím roce dostat ještě víc.

Růst platů o inflaci je podle Zemana maximum možného, řekla Schillerová po schůzce v Lánech

Číst článek

Tento rozpor mezi zaměstnanci státu a běžnými pracovníky ještě zdůrazňují údaje Eurostatu, podle kterých se mzdy ve veřejném sektoru zvýšily za poslední dva roky skoro o čtvrtinu, u soukromníků pouze o šest procent.

Jako v pohádce o rybářově ženě

Hádky o peníze nejvíce pocítí učitelé, kteří jsou v tom nevinně. Vládní projekt zvýšit jedním rázem, tedy během jednoho volebního období, platy ve vzdělávacím sektoru, měl širokou podporu, teď se však učitelé dostali zpátky do statistik běžných státních zaměstnanců, jejichž platy se zvyšují bez důvodu a paušálně. Totéž platí pro zdravotníky, na jejichž platy budou mít současné hádky pouze nepřímý vliv.

Ve výčtu pochybení by se dalo pokračovat ještě dlouho. Peníze se opět rozdělují plošně, nakonec se možná zvýší platy všech pracovníků státu o pevnou částku. Otázka pak zní, jaká strategie za tím stojí.

Jistě je třeba přidat zdravotníkům, kterých je málo a kteří po pandemii covidu odcházejí ze svých míst rychleji než před ní. Naopak z jiných míst ve státní službě zaměstnanci neodejdou, i kdyby se jim peníze ubraly.

Zvýšit platy znamená zvýšit vládní výdaje, které jsou jednou z hlavních příčin neobvykle vysoké inflace. Tím vláda sabotuje úpornou snahu České národní banky zdražování zastavit, dokonce za cenu zvýšení úrokových sazeb. Žijeme v zemi, kde pravá ruka neví, co činí levá.

Je to jako v pohádce o rybářově ženě: Vláda musí přidat peníze, ty však nikomu nic dobrého nepřinesou.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme