Co bychom si měli koupit za dva biliony korun

V příštích letech vezme vláda v zastoupení každého občana 200 tisíc korun a nějak je utratí. Ano, je to trochu sčítání jablek s hruškami, mluvíme o miliardách ze státního rozpočtu a z Evropské unie. Ale pro představu, jak výjimečné množství peněz se bude vynakládat, slouží přepočet dobře.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO)

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) | Foto: Michal Růžička | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Na nedávném summitu se lídři členských zemí EU shodli na sedmiletém rozpočtu a fondu obnovy ekonomik po koronaviru, z nichž může Česká republika dostat 950 miliard korun a půjčit si dalších 410 miliard. Státní rozpočet bude mít letos „koronavirový“ schodek půl bilionu, napřesrok asi 300 miliard a o moc lepší to nebude ani v letech dalších. Nad běžný provoz tak bude mít vláda k utrácení přes dva biliony korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Co bychom si měli koupit za dva biliony korun

Kam s nimi? Kam je investovat tak, aby se Česko vyšvihlo do evropské ekonomické a vědecké špičky a bylo schopno jednou ty dluhy splatit?

Z domácího a sedmiletého unijního rozpočtu se bude utrácet plus minus „jako vždycky“. Zato evropský fond obnovy je úplná novinka, z něho dostanou členské země peníze – Česko konkrétně 230 miliard korun – pouze na reformy.

Moderní, pružný, přátelský stát

Sestavením plánu, který uspokojí Evropskou komisi a jehož první verzi je třeba předložit do poloviny října, byl pověřen – kdo jiný než vicepremiér a dvojnásobný ministr Karel Havlíček. Premiér Andrej Babiš pak české priority pojmenoval takto: automobilový průmysl, zdravotnictví, digitalizace, stavebnictví. „Musíme se z krize proinvestovat,“ zopakoval.

Ve stručnosti: ani automobilový průmysl, ani stavebnictví do státních reformních priorit nepatří. A něco podstatného tam chybí.

Důvěra v českou ekonomiku v červenci výrazně vzrostla. Optimističtější jsou spotřebitelé i podnikatelé

Číst článek

V první řadě – kéž by se tento výjimečný úkol, s nesmírným dopadem na budoucnost země, obloukem vyhnul politice. Je jasné, že to přání zůstane nevyslyšeno, protože na podzim roku 2021 jsou volby do sněmovny a budou právě o tom, kdo větší část těchto miliard utratí.

Aspoň by tedy měla politická garnitura co nejvíc zajistit, aby čerpání miliard nebyl švédský stůl pro zájmové skupiny, ale seriózní pokus vložit peníze do přeměny české ekonomiky a státu. Když se to nepodaří, bude to mít nejen zhoubný vliv na konkurenční schopnost Česka, ale také na důvěru občanů v politiku a demokracii.

Za druhé – my vlastně víme, co Evropská komise očekává, protože každý rok posílá doporučení k národnímu programu reforem. Pro rok 2020 se tam opět píše o změně přístupu k výzkumu a inovacím, ke vzdělávání, o digitální transformaci, nízké efektivitě veřejné správy a také o zapomenutém Karlovarském a Ústeckém kraji. Jak Česko neumí digitalizovat, ukázal třeba katastrofální rozjezd chytré karantény.

A ještě ty investice. Pokud má stát připravené rozumné projekty, především do infrastruktury a spíš té digitální než betonové, ať se do nich pustí. Ale jeho základní – vskutku reformní – rolí je umožnit co nejsnadnější investování soukromému sektoru, firmám a občanům, jejichž investice jsou v každé zemi pochopitelně násobně vyšší než ty státní.

Budoucností Česka i správnou cestou k ní je moderní, pružný, přátelský stát. Jinými slovy – země, kde je radost bádat, podnikat a žít.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme