V minulé finanční krizi byla Evropa za váhavého střelce, který uvažuje o šetření, zatímco Spojené státy pumpovaly do ekonomiky masivní stimulus. Zdá se, že se Evropská unie poučila. Očekávanou bezprecedentní recesí se nyní snaží proinvestovat.

Navrhuje - oproti finskému návrhu z podzimu 2019 - neškrtat v unijním rozpočtu pro roky 2021-27 a navíc přihodit obří záchranný balík 750 miliard euro určený pro země zasažené pandemií. Co to znamená pro Česko?

V první řadě Evropská komise nenavrhla snížení finančních prostředků na evropské fondy. Česko se tak nemusí bát, že by v důsledku koronakrize přišlo o peníze, které může použít na výstavbu dálnic a železnic, renovaci krajiny, boj se suchem, rekvalifikace horníků nebo pracujících v oněch proklínaných „montovnách“.

O podporu dětských skupin hasících nedostatek míst ve školkách či o peníze na digitalizaci Česka také nepřijdeme.

Nový záchranný balíček ve výši 750 miliard už pro nás není tak pohodlný jako fondy, na které jsme si zvykli. Je možné, že na něm více než Česko vydělá třeba Španělsko, Polsko nebo Itálie.

Přesto se ale jedná se o dobrou zprávu. Jak se shodla většina ekonomů a podnikatelů v anketě portálu České zájmy v Evropské unii, pro české podniky je zásadní, aby se evropská ekonomika co nejrychleji zotavila – výrobky našich firem jsou primárně prodávány na evropském trhu. Bez evropské prosperity se odkládá i česká prosperita. Tento fakt v debatách o tom, kolik „vyděláme peněz díky členství v Evropské unii“, neustále zapadá.

Jde o drobné

Záchranný balíček bude financovaný z půjček, které si vezme Evropská unie na finančních trzích (výhodněji než Česko) a ty budou následně muset být splacené. Pokud nastane nejčernější scénář komise, tak by Česká republika měla zaplatit nakonec o 16 miliard více, než kolik nyní dostane. Je ale možné, že nakonec dojde k reformě evropských příjmů a náklady na půjčky se pro nás rozloží příznivěji.

Splátky by v případě černého scénáře neměla Česká republika platit najednou, ale v průběhu až 20 let. Pro českou ekonomiku jsou to v podstatě drobné. Jen minulý rok „vydělalo“ Česko na evropských fondech 68 miliard korun a roční export do Evropské unie je v řádech tisíců miliard, tedy bilionů.

Česká debata o obnově Evropy je zatím dosti plochá. Je potřeba se bavit o tom, jak pomoci, aby na tom v důsledku nevydělaly zas jen bohaté země, které peníze půjčují. Je třeba se bavit o klíči, jakým se peníze rozdělí a jak se zajistí, že nepůjdou na zbytečné projekty nebo aerolinky, které skomíraly už před krizí.

Český premiér ale v sobě probudil šetřivého člověka v nevhodnou chvíli. Přitom doteď bojoval s dalšími státy o to, aby se nešetřilo na dotacích pro země jako je Česko. Být opatrný je pro střední a zranitelnou ekonomiku jako je Česká republika důležité, ale v recesi se nesmí šetřivost přehnat, tak jak to mnozí ekonomové vyčítali ministrovi Miroslavu Kalouskovi během finanční krize v roce 2009.

Evropská unie si při svojí velikosti může dovolit v době zpomalení šlápnout na plyn místo na brzdu. Vlastně si nemůže dovolit to neudělat. Česká republika bude masivně těžit ze stimulů v unijních zemích. Když jim v tom zabráníme, aniž bychom řekli, co se má dělat, tak si podřezáváme příslovečnou větev sami pod sebou. Mysleme na to prosím ve chvílích, kdy se do krve hádáme o pár drobných pod rouškou „hájení českých národních zájmů“.

Vít Havelka je analytik think-tanku Europeum, Nikola Hořejš za České zájmy v EU.

Vít Havelka, Nikola Hořejš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít