Evropané uvažují o vlastní armádě

Má smysl budovat vlastní vojenskou sílu nezávislou na Spojených státech? To je otázka, která se pravidelně vrací a která silně zaznívá po kvapném odchodu z Afghánistánu. Ten sice všichni zúčastnění po oznámení prezidenta Donalda Trumpa předpokládali, ale jeho náhlé a jednostranné provedení evropské spojence zaskočilo.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Myšlenka nových společných evropských jednotek není zcela nová (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Pětice zemí proto přichází s návrhem rozšířit dosud plánovanou sílu o zhruba patnácti stovkách lidí na pět tisíc, takže by napříště zahrnovaly jak speciální jednotky, tak letecké, námořní a i vesmírné kapacity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Evropané uvažují o vlastní armádě

Takto strukturovaný návrh má srozumitelnou logiku, řádově odpovídá například počtu amerických vojáků, kteří při letním stahování z Afghánistánu zajišťovali ostrahu a provoz kábulského letiště, což byla nepochybně komplexní armádní operace.

Pozoruhodné je složení pětice, která s novým návrhem přichází. Zahrnuje tradičně vojensky zdráhavé Německo, dále hodně proatlantické Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, které tento půlrok Evropské unii předsedá, a také neutrální Finsko.

Myšlenka, s níž pětice přichází, není zcela nová. O společných vojenských jednotkách schopných reagovat na nečekané bezpečnostní či humanitární krize mluvil v minulosti i francouzský prezident Emmanuel Macron, proto by se dalo předpokládat, že je tu naděje návrh prosadit.

Definovat cíle

Z hlediska práva by se opíral o pozapomenutý článek 44 Evropské smlouvy, který sice nebyl dosud nikdy použit, ale který dovoluje, aby skupina členů unie podnikla bezpečnostní operace, a to pod podmínkou souhlasu zemí, které se na nich podílet nechtějí.

Takto již byly ustaveny společné síly ze zvláště vyčleněných jednotek několika zemí již v minulosti, ale v omezeném rozsahu 1500 vojáků, a co je důležitější, tyto síly dosud nebyly nikdy využity.

Návrh dát dohromady společné síly se vzhledem k pozornosti, kterou Spojené státy čím dál více věnují Číně, svému strategickému rivalovi v oblasti Pacifiku, jeví jako logický i v době, kdy Trumpův nástupce Joe Biden sice ukazuje vstřícnost vůči evropským spojencům, ale zároveň dává najevo, že musejí přebírat větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost.

Je tu ještě jedna změna, a to, že z unie odešlo Spojené království, dlouholetý odpůrce budování čehokoli, co by mohlo zavánět dublováním či oslabováním Severoatlantické aliance.

Jedna věc však je logická úvaha, jak propojit vzájemně síly alespoň části členů Evropské unie, a druhá, jak k tomu dospět. Aby se tak stalo, muselo by být splněno několik základních podmínek. První je definovat cíle, obsah misí, jichž by se měly takové jednotky účastnit.

Dále jaké prostředky a v jakém rozsahu budou zapotřebí, ať jde o přímou výzbroj vojáků, nebo o nutné zázemí sahající od dopravních prostředků až po zpravodajskou činnost zprostředkovávanou satelity.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme