Souhlas Německa s Fondem obnovy EU otevřel novou kapitolu jeho evropské politiky

Není to tak dávno, co se premiéři zemí Evropské unie dohodli na gigantickém, 750 miliard eur čítajícím, balíku na překonání hospodářských důsledků koronavirové pandemie.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jeho jedinečnost spočívá nejenom v množství peněz, které na to mají být vynaloženy. Jde hlavně o to, že je Evropská unie chce získat na kapitálovém trhu. A členové za ně budou ručit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Souhlas Německa s Fondem obnovy EU otevřel novou kapitolu jeho evropské politiky

Ještě při minulých krizích, například když byla před pěti lety v sázce další existence eurozóny, něco takového nepřipadalo v úvahu. I tehdy se objevovaly názory, že řešením by byly společné dluhopisy.

Všechny takovéto pokusy ovšem ztroskotaly na Německu a jeho kancléřce Angele Merkelové, která něco takového kategoricky odmítala.

Odvolávala se přitom nejenom na smluvní základy měnové unie vylučující vzájemné ručení, ale na své straně měla i domácí veřejné mínění. Merkelová sice stále ještě stojí v čele berlínské vlády – teď dokonce na půlroku předsedá Evropské unii. Kvůli koronaviru byl ale tentokrát její přístup úplně jiný. A se společnými dluhy souhlasila.

Při pohledu na dosavadní působení německé kancléřky to můžeme označit za důležitý předěl. Kdysi byla stoupenkyní konzervativní finanční politiky založené na vyrovnaných rozpočtech. Ona sama jednu hovořila o tom, že stát si prý má počínat stejně jako „švábská hospodyně“. Jinými slovy – šetrně, skromně, myslet na budoucnost a odkládat si na horší časy.

Odkaz budoucím politickým generacím

Co se změnilo? Souvisí to skutečně s mimořádností situace, která vyžaduje i mimořádná opatření, jak o tom německá kancléřka na nedávném unijním summitu hovořila?

A bude kolektivní ručení za fond obnovy jednorázovou záležitostí, jak tvrdila, nebo se z něj časem vytvoří stálý nástroj jako v případě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)? To v tuhle chvíli nikdo netuší.

I proto, že zatímco teď je už jasné, že kancléřka za rok (na podzim) po 16 letech svůj úřad opustí, nemá nikdo ani potuchy, kdo ji bude následovat a s čím ve vztahu k Evropské unii přijde.

Bylo ovšem nápadné, že když v květnu, spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prezentovala první návrhy, jak by mohl fond obnovy vypadat, zaznívaly z Německa vesměs souhlasné reakce. A to i od tradičních kritiků z řad Merkelové vlastní strany, kteří byli v minulosti hodně skeptičtí.

Jako vysvětlení se nabízí – že si v Německu dobře spočítali, co by znamenalo, pokud by se ocitlo hospodářství celého společenství v důsledku pandemie ve vleklé krizi. A také, že by na tom časem tratilo nejvíc právě Německo.

Babiš: Peníze od EU má Česko využít hlavně na automobilový průmysl, zdravotnictví a digitalizaci

Číst článek

Mají-li peníze vypůjčené na kapitálovém trhu pomoct k modernizaci, tak proč by toho nemohli využít i v Berlíně?

Zvláště, pokud byla tamní vláda v minulosti opakovaně kritizována nejrůznějšími odborníky, že sice šetří a odbourává veřejné zadlužení, zároveň ovšem kvůli tomu třeba neinvestuje do rozvoje dopravní nebo digitální infrastruktury. To se může do budoucna ukázat jako zásadní překážka dalšího ekonomického rozvoje.

Jakoby kancléřka Angela Merkelová na sklonku svého politického mandátu všechny tyto hlasy vyslyšela a zanechala tak důležitý odkaz budoucím politickým generacím.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme