Evropa, první poločas rozpadu

Evropské státy se dohodly, že odloží summit svých nejvyšších představitelů plánovaný na tento týden. Předseda Evropské rady Charles Michel totiž musel do karantény. Ve skutečnosti za tím stojí okolnost, která zneklidňuje víc než podzimní nástup infekce. Každý, kdo se, i jen povrchně, zabývá evropskou politikou, nebo politikou vůbec, ten může sotva považovat za dostatečný důvod k odkladu, že jeden z účastníků má karanténu.

Komentář Brusel/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Plánovaný summit měl mimořádně důležitý program. Za kulisu mohl sloužit požár uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos, který vyvolal v celé Evropě spory o pravidla pro přerozdělování uprchlíků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Petra Holuba

Právě uběhlo pět let od chvíle, kdy se Německo jednostranně rozhodlo přijmout statisíce migrantů, a tím způsobilo uprchlickou krizi.

To se už nesmí opakovat a zánik tábora Moria připomněl, že společná pravidla dosud nejsou k dispozici. Češi mají v tomto případě jasno – nevezmou jediného uprchlíka –, jednotný názor ale nemají členské státy.

Země na pobřeží Středozemního moře v čele s Francií a Itálií chtějí společně se státy Balkánu přerozdělit migranty po celé Unii, severní část Evropy včetně Německa se ale hodlá omezit na finanční nebo personální pomoc.

‚Žádný stát už nebude nucen přijímat uprchlíky.‘ Evropská komise představila migrační pakt

Číst článek

Protichůdné zájmy

Přitom otázka migrantů je pouze jedním z motivů, který Evropu rozděluje. Řecko se dostalo do ostrého konfliktu s Tureckem o kontrolu nad pobřežními vodami a Francie toho využila k námořním manévrům ve východním Středomoří. Unie chtěla pod tlakem Polska a Německa vyhlásit sankce proti Bělorusku, s tichým souhlasem ostatních středomořských členských států to však zablokoval Kypr.

Tvrdší postup proti Rusku žádá Německo jako odvetu za pokus o likvidaci opozičního lídra Alexeje Navalného. Středomořské země na oplátku nechápou, proč přes všechny rozmíšky chce Německo s Ruskem zprovoznit plynovod Nord Stream II.

Jednou větou, Evropská unie je v zahraničněpolitickém ohledu rozdělena nejvíc od svého rozšíření v roce 2004. Řešit se to nebude, protože jeden z účastníků jednání má karanténu. Jak podotkl redakční komentář deníku Welt, summit se odložil, protože předem bylo jasné, že se státy ve sporných bodech nedomluví.

Sever a jih Evropy mají rozdílné strategické zájmy, mají co do činění s různými soupeři nebo partnery, a než aby došlo k roztržce, to si radši najdou záminku pro odklad.

Občan malé středoevropské země by nad tím mohl mávnout rukou, přece má své starosti, hlavně s koronavirem.

Mnozí si ale pamatují, že kdysi mělo Česko jasnou definici zahraniční politiky, která tehdy zněla „zpátky do Evropy“ a určovala jasný horizont společnosti i jednotlivých životů.

Ve chvíli, kdy se dvě části Evropy od sebe vzdalují, o jistotu přicházíme, a dokonce nemáme zahraniční politiku, která by z Česka udělala víc než trpný objekt rozhodování na úrovni velkých států.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme