Čeští spojenci v jihovýchodní Evropě před unijním summitem o penězích
Na jednání o penězích se unijní státy jihovýchodní Evropy chystají do Bruselu vyrazit s požadavky a představami blízkými České republice.
V otázce příštího sedmiletého rozpočtu mají Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko i Slovinsko jasno v hlavním bodu výdajové stránky. Vlády v jednotlivých metropolích chtějí více peněz na vyrovnání rozpočtových rozdílů mezi bohatšími a chudšími částmi unijního spolku.
Thomas Kulidakis: Čeští spojenci v jihovýchodní Evropě před unijním summitem o penězích
Touha je to pochopitelná a snadno vysvětlitelná pohledem na předchozí roky. V letech 2015 až 2017 představovaly unijní fondy skoro osmdesát procent všech veřejných investic Chorvatska. V Bulharsku a Rumunsku to bylo skoro padesát procent, v Řecku přes třicet pět, ve Slovinsku čtvrtina.
Už v návrhu původního rozpočtu na příštích sedm let si měly Bulharsko, Rumunsko a Řecko na rozdíl od většiny ostatních zemí polepšit. Dané země tedy nemají důvod, aby se chovaly jinak ve vztahu k revidovanému návrhu předsedy rady členských států Charlese Michela. Ten snížil celkový objem financí částečně kvůli koronaviru, brexitu a hlavně coby ústupek požadavkům takzvané šetřivé pětky, tedy Dánska, Finska, Nizozemska, Rakouska a Švédska.
Peníze bez podmínek
Minimálně Bulharsku a Rumunsku se nelíbí návrh dodatečného zdroje financí z obchodu s emisními povolenkami. Zde se ve svém názoru může na jejich podporu spolehnout mimo jiné i Česká republika. Tradičně nepříliš bohaté země jihovýchodní Evropy navíc ohrožuje propad v důsledku opatření k omezení šíření koronaviru a snížení objemu turistického ruchu.
Přejí si proto co nejsnadnější přístup k navrženému balíčku obnovy unijního hospodářství poškozeného karanténními opatřeními. Z šetřivé pětky se v tomto ohledu stala čtyřka, protože nejhlasitěji se proti loženým financím staví Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko.
Jejich představa přísných podmínek poskytování peněz z balíčku 750 miliard eur se nelíbí žádnému ze států jihovýchodní Evropy. Charakteristicky se v tomto směru ozývá Řecko, které po skoro deseti letech drastického šetření další půjčky podmíněné přísnými podmínkami odmítá. Podle vyjádření před samotným summitem vedení unijních států vše vypadá tak jako v minulosti.
Bývalý východní blok spojují v unii podobné zájmy, z nichž se v hospodářském ohledu snadno mohou vytvářet politická spojenectví. To se promítlo už ve společném dopise skupiny přátel koheze. Patnáct států včetně České republiky v něm vyjádřilo své rozpočtové priority.
S výjimkou Chorvatska, které se coby předsednická země k podpisu nepřipojilo, stály po boku naší republiky všechny státy jihovýchodní Evropy. Byli tam ale i další potenciální přirození spojenci typu Portugalsko a Řecko.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Co všechno se bude z Bílého domu vylévat
Tereza Zavadilová
Za mě vždy hlasuje peněženka
Petr Holub
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková