Otázka byla nastolena hlavně kvůli situaci v Maďarsku a Polsku. V této souvislosti náš premiér Andrej Babiš řekl: „My přesně nevíme, co to je vláda práva, vy to víte, o čem to je?“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Karla Hvížďaly

Již sama tato otázka ukazuje na základní problém střední Evropy, která se k euroatlantické civilizaci připojila teprve před třiceti lety. Kdybychom šli hodně daleko do historie, na kterou zmíněná civilizace navazuje, najdeme tam citát Platóna ze 4. století před naším letopočtem: „Demagogové se domáhají tyranské moci zneužíváním svobody slova.“

Oni totiž vykládají své osobní zájmy jako zájmy obce. Z toho vycházeli i otcové zakladatelé Spojených států amerických, když bazírovali na vládě práva a systému brzd a protiváh. Nebezpečí viděli v tom, že by mohli jedinec nebo skupina strhnout moc pro vlastní prospěch obcházením ustavených zákonů anebo výkladem, aby vyhovovaly jejich zájmům.

Vláda práva je založena na tom, že parlament kontroluje vládu a vládu a parlament zase kontroluje justice. Čtvrtou moc ve státě představují prestižní a později veřejnoprávní média, která kontrolují ostatní moci a sama jsou kontrolována justicí.

V rozporu s vládou práva

Přičemž právo není vykládáno pozitivisticky nebo jak se někdy říká lingvisticky, ale materiálně, to znamená, že se snaží bazírovat na hodnotách. K tomu pomohl v Evropě po druhé světové válce i takzvaný Marshallův plán, z kterého se financovalo nejen hospodářství, ale i studium právníků z Itálie a Německa na prestižních univerzitách, k čemuž po roce 1989 u nás nedošlo.

Převzato z Plusu

A právě i kvůli tomu jsou zmíněná pravidla ve střední Evropě čím dál tím víc hruběji porušována: Začalo to v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán ovládl justici i média, později se podobně začal chovat i Jarosław Kaczyński v Polsku, kde jeho strana Práva a spravedlnosti ovládla justici a z velké části i média. To si uvědomoval i náš velvyslanec při EU Jakub Dürr, který upozorňoval na naše sbližování s těmi to státy, a proto bude v září odvolán. 

Bohužel tyto problémy se, jak je vidět, týkají i našeho premiéra Andreje Babiše. Pokud totiž audit Evropské komise potvrdí, že svěřenské fondy, do kterých uložil svých 300 firem, nesplňují pravidla, která platí v EU, měl by premiér firmy prodat, nebo odejít z politiky.

Premiér s auditem ale nesouhlasí, protože, jak prohlásil v sobotním Právu, postupoval podle našich zákonů. To je sice pravda, ale ty zákony jsou v tomto případě psány tak, aby vyhovovaly právě takovým lidem, jako je on. A v případě dotací je to právě on a jeho lidé, kteří o přidělení peněz z EU nejen rozhodují, ale zároveň i toky peněz kontrolují, a to je zásadně v rozporu s vládou práva.

O tom již před řadou let hovořil u nás tehdy německý ústavní soudce Udo di Fabio, který řekl: „Musíme se naučit rozlišovat čtyři rozdílné funkční okruhy: politiku, byznys, justici a média. Jedině tam, kde tyto funkční okruhy fungují odděleně, může si individuum užívat své svobody. Jakmile se jeden systém míchá do druhého, dochází k takzvanému oddiferencování a svoboda je okamžitě ohrožena. Za toto rozdělení jednotlivých systémů musí společnost bojovat.“

K tomu může přispět každý občan tím, že převezme odpovědnost do svých rukou a nebude ji delegovat na vládu či nějakého vůdce, jak si většina lidí zvykla za minulých režimů.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít