Babiš nečekaným jestřábem v unijním tažení proti běloruskému režimu

Velmi ostře se k dění v Bělorusku po nedávných prezidentských volbách postavila Evropská unie. Možná ještě překvapivější je ale rázné vystupování českého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Současný český premiér doposud jako velký bojovník proti východním despotům nebo proti potlačování lidských práv a svobod ve světě rozhodně nevystupoval.“ (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Evropská unie předvedla kvůli událostem v Bělorusku akčnost, jakou jsme u ní v souvislosti s děním za hranicemi dlouho neviděli.

Ani ne do týdne od zjevně zfalšovaných prezidentských voleb a prvních tvrdých zásazích Lukašenkova režimu proti jejich kritikům, se ministři zahraničí členských států dohodli na uvalení nových sankcí proti běloruským představitelům. Jednat o situaci v zemi budou také premiéři a prezidenti sedmadvacítky prostřednictví videokonference.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si komentář analytika Filipa Nerada o přístupu premiéra Andreje Babiše k demonstracím v Bělorusku

Unijní sankce mají dopadnout na ty, kteří nesou odpovědnost za manipulace s výsledky hlasování a za zákeřné bití a zatýkání protestujících i těch, kteří se během bezhlavých zásahů bezpečnostních složek mnohdy jen procházeli po ulici. Všem, kdo to nařídili nebo schválili, chce Unie zakázat cesty na své území a zmrazit jim tam majetek, který mají „uklizený“ v evropských bankách.

Účinky takového postihu určitě nebudou pro běloruský režim tolik tíživé, jako by byly ekonomické sankce, jaké Unie zavedla po anexi Krymu a invazi na východ Ukrajiny proti Rusku. Takové restrikce by ale měly dopad i na běžné Bělorusy a to Unie evidentně nechce. Jejich efekt se má omezit hlavně na vládnoucí elitu, která nese odpovědnost za represe a další porušování demokratických standardů v už tak nedemokratickém státě, jakým Bělorusko pod vedením Alexandra Lukašenka je.

Unijní sankční seznam

Kolik lidí se nakonec na unijním sankčním seznamu objeví a jak prominentní osoby to budou, se v tuto chvíli ještě neví. V minulosti uplatňovala Unie tyto sankce až proti 170 běloruským „pohlavárům“. Po propuštění politických vězňů a konstruktivní roli Minsku ve snahách o urovnání krize na Ukrajině ale Unie drtivou většinu běloruských činitelů ze seznamu odstranila. Momentálně jsou tam čtyři a pro Bělorusko také dál platí evropské zbrojní embargo.

Lukašenko otočil a přislíbil nové prezidentské volby. Nejdříve se ale musí přijmout nová ústava

Číst článek

Do výsledného seznamu se také ještě může promítnout dynamický vývoj v Bělorusku nebo dřívější maďarské výhrady k unijnímu postihu běloruské vlády. Konečný výčet sankcionovaných představitelů totiž musí schválit jednomyslně všechny členské země.

Maďarsko zůstalo ve svém původním odporu proti zavádění nových restrikcí vůči Bělorusku osamoceno. I proto na něj minimálně prozatím rezignovalo. Na stranu Budapešti se tentokrát nepostavili ani obvyklí spojenci z visegrádské čtyřky. Naopak, polský a český premiér vystoupili jako největší antilukašenkovští jestřábi.

Méně překvapivé to bylo u předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého. Polsko jako sousední země je tradičním podporovatelem běloruské opozice. Šéf varšavské vlády byl také první, kdo vznesl požadavek na svolání mimořádného summitu lídrů k událostem v Bělorusku.

Bojovník proti despotům

Záhy se k němu mnohem překvapivěji přidal i jeho český kolega Andrej Babiš. Praha je sice častou exilovou destinací pronásledovaných běloruských opozičníků. Současný český premiér ale doposud jako velký bojovník proti východním despotům nebo proti potlačování lidských práv a svobod ve světě rozhodně nevystupoval.

Dokud mě nezabijete, nové volby nebudou, reagoval Lukašenko. Litva varuje před ruskou invazí

Číst článek

Přesto Babiš vyzval k tomu, aby se v Bělorusku opakovaly prezidentské volby, tentokrát svobodné a transparentní za dohledu mezinárodních pozorovatelů. Unijní sankce podle něj nesmí skončit do doby, než se takové hlasování uskuteční. Varoval zároveň před tím, že se v Bělorusku nesmí opakovat československý scénář z roku 1968 s „bratrskou pomocí“ z Ruska. A apeloval na Evropskou unii, aby povzbudila Bělorusy, aby se nebáli provést nenásilnou revoluci jako Čechoslováci v roce 1989.

Od Babiše to byla nečekaně sympatická gesta a zároveň velmi chytrý tah. V současném unijním tažení za prosazování demokratických hodnot a vlády práva umožnily Babišovi ukázat se na evropské úrovni jako ryzí demokrat a aspoň na chvíli nechat zapomenout na jeho problémy se střetem zájmů a dotacemi pro holding Agrofert, a vylepšit si tak pošramocenou image.

Úplně zmizet z evropského radaru by ale tyto stále nedořešené kauzy navzdory revolučnímu dění v unijním sousedství neměly. Stejně jako by z radaru české vlády už neměla znovu mizet podpora demokracie ve světě.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme