Masakr v Sýrii, který se zatím nestal
Dva, možná tři miliony civilistů, částečně vyhnanců bez střechy nad hlavou. A mezi nimi deset tisíc ozbrojenců. Taková situace je v Idlíbu, dějišti další kapitoly syrské války. Pozorovatelé se obávají, že právě tam se může odehrát děsivý masakr.
Idlíb na severozápadě Sýrie je totiž jednou z posledních enkláv, které nemá syrská vláda pod kontrolou. Do Idlíbu uprchla řada lidí, kteří nechtěli žít pod vládou Bašára Asada, ale stáhli se sem po předchozích dohodách s vládou také mnozí z aktivních bojovníků proti Asadovi, včetně islámských radikálů.
Vzhůru na sever
Bašár Asad se po dobytí i jiných povstaleckých oblastí cítí být na koni a chce Idlíb dobýt co nejrychleji. Plány na invazi jsou už hotovy a jednotky už se přesunuly do blízkosti očekávaných bojů. Také obránci Idlíbu se chystají na tuhé střety a vyhodili několik mostů v oblasti Hamá, aby zpomalili vládní přípravy.
Syrská vláda se na vpád do oblasti chystá zřejmě i bez souhlasu se svými ruskými partnery. Moskva se přinejmenším tváří, že by v koordinaci s Američany a OSN ráda dohodla opatření před tím, než se rozhoří boje, například zajištění humanitárních koridorů pro lidi prchající před boji.
Paradoxní je, že i když část ozbrojenců není ochotná s Asadem vyjednávat, současná inkarnace Al Kaidy je k rozhovorům ochotná, ale zatím bez kladného ohlasu z Damašku. Ten zřejmě dává přednost krvavému řešení.
Potíže na cestě
Sýrie se bude muset vypořádat mimo jiné s nesouhlasem Turecka, které zřídilo v Idlíbu i okolí stovky kontrolních stanovišť. Má tam své vojáky, ale především Syřany, kteří fungují jako přímí klienti Turecké republiky a pomáhají jí dohlížet na turecké zájmy v příhraničí, omezovat pohyb uprchlíků a se redukovat vliv kurdských jednotek v Sýrii.
Důležité jsou i mezinárodní souvislosti. Rusko chce, aby Asad s ofenzivou počkal, ale současně nechce ponechat žádný prostor pro Američany a západ vůbec. V následujícím týdnu se bude u syrského pobřeží konat rozsáhlé ruské letecké a námořní cvičení, které má odstínit jakýkoli západní pokus zasáhnout do dění.
Syrská vláda i její ruští partneři také tvrdí, že v Idlibu se chystá provokace, tedy fingovaný útok chemickými zbraněmi, který má být svalen na Damašek – stejně tak může jít o zastírací manévr pro skutečný chemický útok, potíž je, že v chaosu války a dezinformací nemá skoro nikdo šanci udělat relevantní závěr.
Pomocnou ruku jim podal ‚největší nepřítel‘. Izraelci učí děti uprchlíků ze Sýrie a Iráku
Číst článek
Pohled zvenku
Nejasnosti panují ohledně údajného tajného vyjednávání mezi Sýrii a Spojenými státy, které mělo proběhnout před několika týdny. Obě strany kontakt popírají, ale určitá úroveň komunikace nepochybně existuje. USA za stažení svých zhruba 2000 mužů ze země údajně žádaly, aby se íránské jednotky stáhly z jižní části země - což je požadavek, který vznesli vůči Rusku ze svého hlediska i znepokojení Izraelci.
Teherán má však v Sýrii příliš velkou moc a ani Moskva pravděpodobně není schopna zcela íránský vliv eliminovat. Damašek podepsal dohodu s Teheránem o tom, že přebudování syrské armády a výstavbě nových zbrojovek. Sýrie navíc Íráncům dluží šest miliard dolarů. Proíránské jednotky údajně dokonce už obrátily své zbraně i proti Asadovým vojákům, aby Teheránu zajistily větší volnost pohybu.
Američané se už ze syrského hřiště nechali pravděpodobně vytlačit a Turci hrají druhé housle, příští dějství hry o Sýrii se zřejmě bude odehrávat mezi Ruskem a Íránem. Ještě před tím ale proběhne dobývání Idlíbu, které se může změnit v jednu z nejkrvavějších kapitol syrských bojů posledních sedmi let.
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková