Slon v porcelánu Křetínský vstoupil do elitních novin Francie

Aby nějaký Čech vstoupil na francouzskou domácí scénu, aby se tam jeho jméno skloňovalo v médiích, to se nestalo dlouhá desetiletí. Až teď, miliardář Daniel Křetínský. První dojem, který tam vytvořil, je ale velmi rozpačitý. Je to image dravce z východu. U něhož se neví, jaké má záměry. 

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Le Monde

Le Monde | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jeho počáteční problém jako investora v současnosti přerostl v problém politický, pro Českou republiku nepříznivý. Podle důvěrných zdrojů se měl na něho dokonce přeptat českého premiéra prezident Macron. O jeho francouzské novinové aféře už píšou světová média včetně Financial Times.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Petra Janyšky

Co se stalo: před pár lety začal Křetínský pronikat do Francie. Jako vůbec první český investor, do té doby tam žádná větší česká firma nemířila. Mluví dobře francouzsky, studoval tam pár let na právech. Postupoval nejdřív opatrně, mimo reflektory veřejné pozornosti. 

Sondoval půdu, navštěvoval politiky, koupil akcie pár firem. Balík časopisů a rádií, potom dvě uhelné elektrárny a podíl v síti hypermarketů. Přicházel z členské země Evropské unie, pro tamní partnery to byla záruka.

Pak se ale rozhodl vstoupit do deníku Le Monde, a to jako slon v porcelánu. Udělal si rychle image člověka, který chce ohrozit nezávislý tisk a nerozumí francouzským specifikům. Který chce silou proniknout do elity francouzského tisku. Le Monde nejsou obyčejné noviny, ale symbol francouzské nezávislé žurnalistiky, etalon novinářské kvality.

Zaměstnanci žádají záruku

Takových je na světě jen několik. Čtou je všichni, kdo ve Francii rozhodují, jsou součástí francouzské identity. A zároveň to jsou globální noviny, koupíte je na všech letištích světa, co napíšou, přetisknou na všech kontinentech. Žádné české noviny se s nimi nemohou srovnávat.

Le Monde nikdy nepatřil žádnému miliardáři ani firmě. To my v Čechách v oblasti médií, kde všechno patří miliardářům, neznáme. Svoji nezávislost si držel tak, že hlavní podíl v něm měli vždy novináři. Zaměstnanci i dnes mají největší balík akcií, čtvrtinu.

Před časem přišli do deníku s finanční injekcí tři bohatí Francouzi. Novináři si je vybrali volbou, investoři nebudou mít žádný zisk, šlo čistě o to podpořit žurnalistiku. Od jednoho z nich si teď ale část podílu koupil Daniel Křetínský a vypadá to, že by získal i další akcie a tím vliv v novinách.

Člověk, kterého nikdo ve Francii neznal. Který novinářům Le Mondu nikdy nevysvětlil, proč do těch novin vstupuje. Podniká především v uhelné energetice, plynu a elektřině, a v médiích. V Čechách mu patří třeba Blesk. 90 procent svého majetku má v zahraničí.

Novináři Le Mondu si kladou otázku, zda jeho vstup neznamená počátek konce těch novin. Nebude ve střetu zájmů? Kupuje akcie pro sebe? Nepřeprodá svůj podíl obratem někomu dál? Jako to už třeba udělal s jedním polským rádiem jménem Zet? Je to poprvé v dějinách těch novin, kdy se v nich objevil nový akcionář bez konzultace s novináři.

Zažehnání krize Křetínský vs. Le Monde? Akcionáři podepsali dohodu s novináři a čtenáři deníku

Číst článek

Žádají teď proto záruku, že jejich noviny nespadnou finančními převody časem do neznámých, třeba nepřátelských rukou. Křetínský ji ale nechce podepsat. A to vyvolává paniku.

Co má za lubem? Francouzi jsou bojovný národ: 460 zaměstnanců listu zveřejnilo petici, podpořilo ji 500 světových osobností jako Lech Wałęsa nebo Salman Rushdie. Vedou se horečnatá jednání.

Proč Křetínský koupil podíl v tom deníku? To není investice, která by mu přinesla peníze. Pomocí Le Mondu se chce nejspíš ve Francii nobilitovat, otevírá mu to dveře k dalšímu podnikání. Z neznámého muže z východu ho ten deník katapultuje do nejvyšších pater společnosti. Může mít ale i jiné záměry. Třeba přes něj časem ovlivňovat francouzskou energetickou politiku? Přeprodat akcie dál?

Je to trochu, jako by někdo ve Francii koupil část Eiffelovy věže nebo Louvru a odmítal říci, jaké má s nimi záměry. Vyvolá to pochopitelně paniku a pochybnosti.

Autor je publicista a bývalý diplomat

Petr Janyška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme