Koukáte na televizi. A najednou přijede metro!

Shaun White několik metrů nad U-rampou, bývalé hvězdy NHL na ledě a pak třeba ještě krasobruslení, curling nebo rychlobruslení. To jsou sporty, na které je na olympijských hrách dobře vidět. A pak jsou takové, při kterých můžete být rádi, že jste dění v Jižní Koreji sledovali na dálku v rádiu nebo televizi.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Pchjongčchang Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kanaďané Alexander Kopacz a Justin Kripps

Ilustrační foto. | Zdroj: Reuters

Tyto hry byly výjimečné pro naši partu z rádia přímo tady v Jižní Koreji. Poprvé jsme měli sportovní kanál, který začal vysílat první den her a skončil závěrečným ceremoniálem.

Od chvíle, kdy jsme na Radiožurnálu – olympijském speciálu řekli, že oheň hoří, začal festival návštěv sportovišť. A i když za sebou máme velké sportovní akce, věřte, že třeba dvanáctiminutový přímý přenos ze závodu saní nebo krasobruslení dokáže trochu potrápit i rozhlasové matadory.

Nejvíc jsem se těšil na sporty, které jsem nikdy neviděl, a nebyl jsem sám. Třeba biatlon. Ten je naživo popravdě hodně atraktivní. O některých jiných sportech se to říct nedá.

Třeba fanoušci na sjezdovém lyžování koukají necelé dvě minuty na televizi a pak se objeví malá tečka, která jede sto kilometrů za hodinu a přes sníh po jejím brždění v cíli není vidět. K tomu je samozřejmě zima.

Dveře se zavírají

Pak jsem se těšil na boby. Zejména samozřejmě na čtyřboby, a to se mi splnilo. A byl to zážitek.

V cíli byly sice jen desítky fanoušků, ale Korejcům se dařilo, tak to byl celkem hukot. Ale samotný závod? V televizi se kouknete na roztlačení čtyřbobu a za chvíli k vám přijede půl tuny materiálu tunelem. Zní to přesně tak, jako když přijíždí metro. Číselný údaj a něco, co jede rychle a brzdí. Čekání na metro už pro mě nikdy nebude jako dřív.

Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. I za olympijskými hrami v Jižní Koreji, kam když pojedete, tak počítejte s tím, že pikantní jsou i párky a česnekové brambůrky jsou zase dost sladké. Korejci jsou ochotní, a když třeba nevíte, kam jít, s radostí vás pošlou do cíle. Někdy úplně jinam, ale s úsměvem.

Učit se základní slovíčka rovnou vzdejte, za tři týdny byla mojí nejpoctivější učitelkou hlasatelka ve výtahu a tak jediné, co umím říct, zní „boníta číta“ a znamená to „dveře se zavírají!“.

Asi.

Boníta číta, olympijské hry!

... ještě je možné, že to znamená „páté patro!“.

František Kuna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme