Komunista Ondráček posloužil doněckým separatistům
Na soukromé cestě v zahraničí můžete udělat ostudu České republice. Některým občanům této země se to daří. Nápisy v německých obchodech krátce po listopadu 1989 „Češi nekrást tady“ to názorně dokumentovaly.
I v současnosti to některým lidem celkem jde. Nemusí přitom nic ukrást. Stačí, jak se chovají a co dělají. V myslích místních zanechávají hluboký dojem v negativním slova smyslu.
Neplatí to ale o komunistickém poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Na jeho návštěvu budou obyvatelé tzv. Doněcké lidové republiky vzpomínat s láskou. Přivítali ho s poctami. Na červeném koberci na něj čekal úřadující prezident separatistické republiky a hrála se při tom česká národní hymna.
Komunistický poslanec byl totiž prezentován jako oficiální představitel České republiky na oslavách 5. výročí vzniku tohoto prakticky nikým neuznaného státu.
Udělal ostudu
Vzhledem k tomu, že byl vyhlášen proruskými separatisty na území Ukrajiny, není negativní postoj k němu překvapivý. Okupované území podle mezinárodního práva patří Ukrajině a Česká republika podporuje její územní celistvost.
Červený koberec v neuznaném Doněcku. ‚Jak se cesta tvářila, mi je celkem jedno,‘ říká Ondráček
Číst článek
Zjednodušeně řečeno neuznává existenci tzv. Doněcké lidové republiky. Na oslavě jejího vzniku tudíž nemohl být přítomen žádný oficiální představitel Česka.
Organizátoři této akce proto museli vzít zavděk, že k nim byl ochoten zavítat řadový komunistický poslanec. Nebylo to překvapení. Představitelé KSČM bývají opakovaně vstřícní vůči Rusku a různým způsobem podporují jeho politiku.
Projevuje se to v jejich postoji k dění na východě Ukrajiny, k vojenskému konfliktu v této zemi a v neposlední řadě k anexi Krymu.
Propaganda
Návštěva separatistických území do tohoto přístupu zapadá. Čeští komunisté tak mohou být snadno využitelní v propagandě separatistů. V jejich médiích se proto mohly objevit záběry českého politika, který vystupuje z auta s českou vlajkou a potřásá si rukou s prezidentem tzv. Doněcké lidové republiky.
Zároveň by v podkresu mohla znít slova o tom, že jde o zástupce parlamentní strany, bez jejíž podpory se neobejde existence Babišovy menšinové vlády.
Kdyby to nebyla pravda, nestála by Ondráčkova cesta do Doněcku za řeč. Takto musí ministr zahraničí ujišťovat o tom, že komunistický poslanec oficiálně nezastupoval Českou republiku, a svojí přítomností jí naopak udělal ostudu.
Vzhledem k zahraničně politické orientaci KSČM to patrně není poslední rozruch, který jejich politici způsobí. Kdyby se jejich podpora nehodila hnutí ANO a sociálním demokratům, nemusel by ministr zahraničí vydávat žádné prohlášení.
Soukromou cestu komunistického poslance by nikdo v Česku nebral příliš vážně. Tak jako tomu bylo před zhruba třemi lety, kdy se Ondráček v Doněcku objevil. Tehdy však nereprezentoval de facto vládní stranu, ale dlouhodobě prorusky naladěnou opoziční formaci.
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková