K čemu je důležité míti Blatného

Cesty, kterými se naše vláda vydala do boje s pandemií, jsou plné tragických přešlapů i slepých uliček. K nejabsurdnějším rysům českého přístupu patří i skutečnost, že během covidového roku máme už třetího ministra zdravotnictví. A i jeho židlí vehementně cloumá prezident za poněkud laxního přihlížení premiéra.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Blatný

Jan Blatný | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ne, že by Jan Blatný (za ANO) byl kdovíjak ideální ministr. Už jeho nástup byl hodně nevydařený, když trapně popíral svůj podpis pod prohlášením Milionu chvilek pro demokracii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: K čemu je důležité míti Blatného

Zcela kontraproduktivně se nechal vtáhnout do pomatené diskuse o statistikách mrtvých – tím potěšil leda tak dezinformační weby a Tomia Okamuru (SPD). Jeho personální politika na ministerstvu nese znaky chaosu. Když měnil hlavní hygieničku, odmítl to veřejnosti vysvětlit s blazeovaným zdůvodněním, že je to něco, „co se nějakým způsobem děje“.

Ministr bez politického krytí

Tyto a další chyby, včetně neutuchajících zmatků kolem očkování, určitě neposilují pozici, a už vůbec ne oblibu ministra zdravotnictví, který je zcela zákonitě nejostřelovanějším členem vlády hned po premiérovi. Na rozdíl od Babiše a dalších ministrů se ale Jan Blatný nemusí třást o svou politickou budoucnost. Prostě proto, že žádnou nemá. Už mnohokrát zdůraznil – a není důvod mu nevěřit –, že se s politikou svázat nehodlá teď ani v budoucnu.

To může být jen ku prospěchu právě nyní, kdy do doby zcela zásadní pro zlomení pandemie vpadává předvolební kampaň. A to asi v podobě nesrovnatelně drsnější než kdykoliv dříve.

Hlavním protihráčem Jana Blatného ve vládě je ministr dopravy a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který jak po másle vklouzl do podbízivé role jakéhosi rozvolňovacího guru. A jestliže před Vánoci se ministr Blatný, který byl ve funkci jen pár týdnů, nedokázal postavit proti sebevražednému otvírání obchodů a restaurací, pak po této fatální chybě si už počíná daleko zodpovědněji a efektivněji.

Svým způsobem je pozoruhodné, jak ministr zdravotnictví bez jakéhokoliv politického zázemí dokázal pacifikovat další Havlíčkovy rozvolňovací záchvaty, ať už šlo o lednové otevírání lyžařských vleků, nebo otevření obchodů v půli února.

Blatný toho dosáhl ne ostentativním bušením do stolu, ale spíš zákulisním působením, za které by se nemusel stydět leckterý protřelý politik.

Dokud budu ministrem, nebudeme v Česku očkovat neschváleným Sputnikem, ujišťuje Blatný

Číst článek

Veřejně se s Havlíčkem příliš nepouštěl do křížku. V pravý čas ale předvedl na jednání vlády natolik přesvědčivou prezentaci grafů a hrozivých scénářů, že kabinet ani o Havlíčkových návrzích nehlasoval.

Ne Sputniku

Vrcholným okamžikem vládního působení Blatného ale zůstává jeho rezolutní postoj ke snahám prezidenta a premiéra dovést do země pod rukou ruskou vakcínu. Blatného ujištění, že pokud bude ministrem, tak se v Česku nebude očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura, je ukázkou profesionální odpovědnosti a zásadovosti, která se v české politice stala nedostatkovým, ale o to žádanějším artiklem.

Samozřejmě není vyloučeno, že se nepolitik Blatný nakonec stane obětí divokých předvolebních časů, tvrzených hradní urputností. I v takovém případě by bylo na místě, aby si i pod sílícími tlakem do poslední chvíle zachoval chladnokrevnost a zásadový přístup v klíčových bitvách s pandemií. Koneckonců on sám přece ví, že pády z vrcholů jsou něčím, co se „nějakým způsobem děje“.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme