Nožem na židy aneb Návrat dějin do amerických štetlů

V posledním století se židé z evropského kontinentu často stěhovali do anglicky mluvících zemí, států s liberálním zřízením a tolerantní veřejností. Poslední vývoj jako by říkal, že tato éra je u konce.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Posprejovaný vstup do londýnské synagogy | Foto: Aaron Chown | Zdroj: ČTK/AP

Řeč je o stále častějších útocích na židy ve Velké Británii, ale ještě spíše ve Spojených státech, zemi s několikamilionovou židovskou komunitou. Tedy státu, kde napočítali za posledních deset dnů deset antisemitských incidentů - od nadávek a políčku do tváře až po pobodání několika lidí v domě rabína v Monsey, městečku severně od New Yorku.

Není zřejmé, zda si byl útočník vědom, že věřící se sešli, aby si připomněli chanuku, svátek spojený se smrtelným ohrožením židů před více než 2000 lety a zázračnou záchranou a vítězstvím nad nepřáteli.

Spojené státy v posledních generacích hrály úlohu bezpečného přístavu, kde institucionální antisemitismus prakticky neexistuje, kde je nízká míra protižidovské nenávisti a také kde je místo i pro ty části židovské komunity, které chtějí žít v izolaci od moderního světa kolem. To byl případ i ultraortodoxní komunity v Monsey, složené z obyvatel Brooklynu, kteří se přesunuli mimo vnitřní New York a ve své čtvrti žili tak, že ani nezamykali dveře.

Změna diskurzu

Znatelný nárůst protižidovských incidentů – nejdříve jen slovních – statistici zaznamenali v souvislosti s kampaní před minulými prezidentskými volbami.

Vina se často klade Trumpovi, který sice není antisemita tradičního typu – ostatně jeho dcera Ivanka si vzala žida a sama konvertovala na židovství –, ale přesto tehdejší kandidát, pozdější prezident značně posunul hranice toho, co je přípustné veřejně říkat. Společnost se překvapivě rychle přizpůsobila.

Amerika v posledních letech zažila bezprecedentní útoky na židy, jako byla loňská vražda 11 věřících v synagoze v Pittsburghu, o půl roku později další střelba v Kalifornii nebo před pár týdny dva mrtví v New Jersey.

Útočník pobodal v domě newyorského rabína pět lidí. Snažil se dostat i do nedaleké synagogy

Číst článek

Nejčastěji se mluví o obnově bílého rasismu, případně „supremacismu“, který hned po černoších nejvíce nenávidí židy.

Některé útoky skutečně spáchali hlasatelé bělošské nadřazenosti, případně k nim došlo ve spojitosti s nyní oblíbenou obavou z „nahrazení“, tedy spikleneckou teorií, podle které chtějí jistí lidé vytlačit bílého křesťanského muže a nahradit ho představiteli jiných ras a náboženství.

Konec jedné éry

Jenže pachateli posledních útoků v oblasti New Yorku nejsou bílí supremacisté, ale muži tmavé pleti. Guvernér státu New York Andrew Cuomo v reakci na poslední pobodání lidí v Monsey mluvil o „vnitřním terorismu“, ale jeho pachatel pravděpodobně nebyl motivován nějakou sofistikovanou teorií ani náboženským extremismem, ale „obyčejnou“ nenávistí, podobně jako nedávno ten v New Jersey. Na závěry vyšetřování je ale samozřejmě třeba ještě počkat.

Zvláštní druh antisemitismu se rozbujel také na americké a vůbec západní levici, a i když nemá vražednou povahu, značně změnil způsob, jakým se o židech a jejich postavení ve společnosti uvažuje a mluví. Obrázek je tedy mnohem složitější a jednotlivé incidenty nelze příliš zobecnit.

Ovšem je možné říct, že v americké židovské komunitě se začíná šířit pocit, že končí jedna éra. Období, kdy se židé v Americe těšili z pocitu naprostého bezpečí. Otázkou zůstává, jak bude vypadat další epocha a také co to bude znamenat nejen pro americké židy, ale i pro ostatní Američany.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme