Už od roku 2019 zemí hýbou vlny demonstrací a nespokojenost znovu vrcholí právě v tomto období.

Jistě, Iráčané, zvláště ti mladí, demonstrují za lepší životní standard, nadějnou budoucnost nebo demokracii. Jenže jejich protesty jsou založeny na přesvědčení, že to vše přijde, teprve až se vyřeší jiné tři věci. Totiž zvláštní druh korupce, ovládnutí iráckého státu ozbrojenými milicemi a silný vliv sousedního Íránu na domácí záležitosti – přičemž všechny tři problémy spolu dost úzce souvisejí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Škoda, že už nemluvíme o Iráku

O terorismu, radikalismu, rozbité zemi, nedůvěře či nenávisti mezi sunnity a šíity nebo Araby a Kurdy jsme hodně četli, poslouchali i psali. Je paradoxní, že dnes vzájemné animozity ustoupily do pozadí právě kvůli bídnému stavu irácké politiky.

Irácký stát se už dříve dostal do područí politických klanů a postupně také řady ozbrojených milicí.

Padouch nebo hrdina

Řeč není o jednotce deseti nebo sta chlapů s kalašnikovy, ale mocných a dobře organizovaných klikách, které postupně ovládly řadu státních institucí, zejména těch, kudy protékají peníze. Často se tak děje pomocí v podstatě gangsterských metod, jako je vydírání, násilné převzetí, vyhnání těch, kdo nesouhlasí a podobně. Šéfové milicí dnes patří k nejbohatším lidem v zemi.

Jejich postavení paradoxně dále posílil nedávný boj proti Islámskému státu, což se týká zejména takzvaného iráckého Hizballáhu, milici přímo spojené s íránskými revolučními gardami. Demonstranti tedy protestují současně proti korupci i za nezávislost země na cizím vměšování.

A za vlastní budoucnost, vždyť Irák je potenciálně velmi bohatá země, ale miliardy dolarů za ropu se nedostávají až k lidem, na řadě míst stále ještě není zajištěna pravidelná dodávka pitné vody nebo elektřiny, což je v nastupujících vedrech dvojnásob velký problém.

Část peněz se navíc nejen rozkrade, ale navíc rychle odteče pryč ze země, například do Evropy, kam své korupční peníze příslušní lidé uklízejí.

Nečekané sjednocení

Došlo tak k paradoxnímu jevu – zkorumpovaná elita už překonala náboženské i národní rozdíly, hlavní je udržet se co nejdéle u zdrojů bohatství. Stejně tak demonstranti nosí na protesty na znamení jednoty irácké vlajky a neřeší, kdo je šíita a kdo sunnita.

První velké protikorupční protesty začaly v roce 2019 na šíitském jihu, který by teoreticky měl být v novém převážně šíitském Iráku preferovanou oblastí, ale i tam mají pocit, že je stát prorostlý milicemi okrádá. I mnozí mladí iráčtí šíité dnes považují sousední nábožensky spřízněný Írán za stát, který ničí jejich zemi.

Převzato z Plusu

Milice jsou však dnes už velmi mocné. V roce 2019 lidové bouře vedly k pádu vlády, ale ta nová žádné zásadní reformy nebo kroky proti korupci neprovedla, a tak se nyní demonstruje znovu.

Za tyto dva roky ale zahynuly stovky lidí při demonstracích a další desítky občanských aktivistů někdo zavraždil. Je veřejným tajemstvím, že to byly právě proíránské milice, které nemají žádný zájem na reformách nebo boji proti korupci.

Zmíněný irácký Hizballáh například už ovládl letiště v Bagdádu i Basře. Těží z toho nejen peníze, například vydíráním podnikatelů, kteří čekají na proclení svého zboží, ale také mají přímý dohled o tom, kdo přilétá a odlétá ze země.

Vykořenit tento systém bude velmi těžké, ale mladí Iráčané mají pocit, že nemají jinou volbu než bojovat za to, aby jim někdo jejich zemi vrátil.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít