Kolik stran unese jedna sněmovna?
Mezi nejúmornější pořady ČT24 patří pravidelně čas kolem úterního poledne vyplněný téměř výhradně „povinnými“ tiskovými konferencemi poslaneckých klubů zasedajících v končící sněmovně. Je jich devět: ANO, ODS, Piráti, SPD, ČSSD, komunisti, lidovci, TOP 09 a STAN. Podobně rozdrobenou dolní komoru pamatujeme jen z období 1992 až 1996. Jedna ze základních otázek podzimních voleb tedy zní: kolik brífinků budeme vídat na obrazovce ČT24 od října?
S jistou dávkou pravděpodobnosti můžeme už dnes říct, že jich bude nejméně sedm, což by byl mimochodem druhý nejvyšší počet za posledních 25 let.
Ale vyloučit se nedá znovu ani devět (to když do sněmovny proniknou nakonec i komunisté a sociální demokraté), deset (pokud se potvrdí vzestup hnutí Přísaha) či dokonce jedenáct – to kdyby se zadařilo i Trikolóře a jejím spojencům.
Někoho možná překvapí onen nejnižší zmiňovaný počet – tedy sedm. Ale nelze to počítat jinak, obě volební koalice už oznámily, že jejich členové po volbách utvoří své vlastní kluby – a to jich hned máme pět. Přidejte ANO a SPD, dva jisté účastníky příštího sněmovního cyklu, a jsme na sedmi.
Kudy se povede útok
Člověk nemusí brát hned vážně slova prezidenta Miloše Zemana o předvolebních koalicích jako podvodu, vlastně to brát vážně ani nejde, prezident prostě zase jen jednou zapomněl, co říkal ještě v lednu, kdy navrhoval předvolební alianci ANO s ČSSD.
Ale taky je dobré tyhle počty znát. Ti, kteří doufají v konec vlády Andreje Babiše (ANO), musí brát v úvahu, že to pravděpodobně nepůjde jinak než spoluprací pěti stran, které se často nedokáží shodnout na zásadních tématech ani uvnitř jedné koalice, třeba když jde o euro nebo výši daní. Což bude – vedle obvyklé špíny, emocí a podrazů – jedno z hlavních témat následujících sta dní a především zářijového finále kampaně.
Návrat témat z hřbitova volební rétoriky. Kampaň sto dnů před volbami očima Jindřicha Šídla
Číst článek
Prezidentův zdánlivě nesmyslný výrok o podvodných koalicích nemá sloužit jako argument, proč je nutné po volbách jmenovat předsedou vlády Andreje Babiše a dát mu co nejdelší čas na hledání vládní většiny.
Prezident Zeman jen spolu s předsedou vlády ve shodě rozehrávají motiv, který bude do voleb slyšet čím dál častěji: Opravdu chcete předat moc „nesourodému slepenci“, který spojuje pouze touha odstavit od moci Andreje Babiše?
Anebo, jak už sám premiér začal opakovat, radši setrváte u možná ne bezchybné, ale vyzkoušené varianty, u níž alespoň víte, co můžete čekat?
V zásadě je to fér volba, protože ji tak postavily i obě opoziční koalice. A dopředu jim také muselo být jasné, kudy se povede jeden z útoků. Pokud snad ne, aspoň to teď už vědí.
Autor je komentátor serveru Seznam Zprávy
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková