Pozor, prezidentské volby jsou tu. Skoro

Pokud se nestane nic výjimečného, přesně za dva roky, o druhém lednovém víkendu roku 2023, se budou Češi znovu chystat k prezidentským volbám, přesně řečeno k jejich prvnímu kolu. Což bude svým způsobem historické rozhodnutí. Poprvé v přímé volbě nebude obhajovat držitel úřadu.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Standarta prezidenta České republiky

Standarta prezidenta České republiky | Foto: Bazi, GNU Free Documentation License

S největší pravděpodobností nebude kandidovat nikdo, jehož politická cesta začala v listopadových dnech roku 1989 – pokud se do toho samozřejmě nepustí Alexandr Vondra nebo Marek Benda (oba ODS), dva poslední aktivní veteráni té doby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jindřich Šídlo: Pozor, prezidentské volby jsou tu. Skoro

Poprvé po dvaceti letech by mohl na Hradě usednout někdo, komu ještě nebylo 60 a kdo zároveň nebyl předsedou sněmovny i vlády a kdo jako lídr své strany nevyhrál sněmovní volby.

Jinými slovy: otcové zakladatelé české porevoluční demokracie se zapsali do dějin a tohle může být nejotevřenější prezidentský souboj od roku 1989.

Naivní snaha sjednotit zemi

Jména účastníků teď ještě nejsou až tak důležitá a soupisku bude mít smysl doplňovat až po sněmovních volbách letos v říjnu, patnáct měsíců před prezidentskou volbou.

Hlavní otázka samozřejmě bude znít: Chce se předseda hnutí ANO Andrej Babiš stát prezidentem? A z jaké pozice by případně kandidoval? Jako předseda vlády, který si v době vrcholící prezidentské kampaně užije české předsednictví EU v druhé polovině roku 2022? Nebo jako lídr opozice, což je něco, co skutečně existuje, jen to Babiš zatím odmítá vzít na vědomí?

Výsledky letošních sněmovních voleb a vláda, která z nich vzejde, zásadě ovlivní atmosféru, v níž půjdeme volit prezidenta. Jen je už teď celkem jisté, že se budeme rozhodovat i pod vlivem dojmu, který jsme nabyli během posledních deseti let a který nemusí a neměl by platit univerzálně.

Takže: hlava státu je sice vybavena poměrně solidními pravomocemi, které nabírají na síle vždy v době politické krize, ale rozhodně to není americký prezident, jenž stojí v čele výkonné moci. To ten český formálně sice také, ale v realitě je skutečným vládcem země předseda vlády se solidní parlamentní většinou v zádech.

Prezident dostal čtyřky a pětky. Podle dvou třetin lidí dotázaných v průzkumu ztrácí pro Čechy význam

Číst článek

Andrej Babiš s Milošem Zemanem nám v posledních letech vnutili představu, že premiér, zvlášť takhle slabý, je v podstatě podřízeným prezidenta, který mu musí odsouhlasit i takové věci jako výši daní nebo podobu rozpočtu. Takže pozor, překvapení, nemusí. Silný premiér dokáže prezidenta odkázat do patřičných mezí, protože si přečte Ústavu a jen přepočítá hlasy.

Prezident dokonce nemusí být ani obklopen pozoruhodnými postavami, které sice nemají oficiálně se státní správou nic společného, a přesto jménem hlavy státu dojednávají mimořádně citlivé záležitosti přímo v Moskvě. Prezident dokonce může i v čase krize postupovat s rozmyslem a podle Ústavy, bez snahy urvat si v ten moment maximální kus moci pro sebe, což mimochodem svého času pravidelně zvládal i Václav Klaus.

Všichni tři dosavadní čeští prezidenti hráli své role velmi aktivně. Václav Havel byl ve druhém volebním období 1998 - 2003 faktickým lídrem opozice, Václav Klaus pomohl pádu vlády Mirka Topolánka během předsednictví EU v březnu 2009, výkon současné hlavy státu máme ještě v živé paměti – a dá se předpokládat, že si to ještě užijeme po sněmovních volbách, kdy má prezident vše v rukou.

Přímá volba Česku nikdy nepřinese sjednocující, „nadstranickou“ hlavu státu prostě proto, že by takový člověk neměl v tomhle typu volby šanci. Snaha sjednotit zemi, která je politicky rozdělena nejpozději od voleb roku 1996, prostřednictvím výběru prezidenta všelidovým hlasováním je naivní. Úplně by stačilo, kdyby příští prezident konflikty s chutí neprovokoval, ctil Ústavu, prezidentský slib a parlamentní demokracii.

Jen tohle málo by byl zásadní posun, kvůli kterému má smysl leden 2023 vyhlížet už teď.

Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme