Prasečák Vojtěcha Filipa

Přesně před 25 lety, v létě roku 1994, dorazil do Česka kus téměř neznámé historie této země. Vzal na sebe podobu poněkud přestřeleného, ale v zásadě k podstatě mířícího textu amerického historika Paula Polanského, který Čechy upozornil na nemilou skutečnost.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vepřín Lety u Písku | Foto: Marek Podhora/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Přímo na jejich území, v idylické krajině jižních Čech a jižní Moravy, stály za války dva romské tábory, kde naši spoluobčané po stovkách umírali nebo odtud odjížděli do nacistických vyhlazovacích táborů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jindřicha Šídla

Nebyla to samozřejmě úplná novinka. Historická fakta o Letech u Písku a Hodonínku u Kunštátu sbíral desítky let například brněnský badatel Ctibor Nečas, který jako jeden z mála Čechů také věděl, že jihočeské místo utrpení překryl v 70. letech velkokapacitní prasečák.

20 let debat

Tak, jak to bylo kdysi běžné, protože historie byla pro komunisty jedním z největších a nejobávanějších nepřátel. A jak poznáváme dodnes, docela se jim v jejich boji dařilo.

V květnu 1995 prezident Václav Havel odkryl v Letech slavnostně památník – a pak jsme se už na víc než 20 let ponořili do absurdních debat, jestli je prasečák na místě koncentračního tábora dostatečně vhodnou formou piety.

Prasečák z Letů nakonec před dvěma lety konečně zmizel, zásluhou vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD, díky osobnímu nasazení Jiřího Dienstbiera (ČSSD), Daniela Hermana (KDU-ČSL) a nakonec i Andreje Babiše (ANO), který se tím snažil hlavně zaretušovat svůj skandální výrok „kdo nepracoval, šup a byl tam“.

Bohužel se brzy ukázalo, že prasečák sice zmizel fyzicky, s jeho odkazem se budeme potýkat ještě dlouho.

Odkaz prasečáku

Vlastně ani tak nejde o jeden skandální výrok Vojtěcha Filipa (KSČM) o ceně vepřového a odkoupeném letském prasečáku, v němž šéf českých komunistů umně propojil třídní s rasovou nenávistí, což koneckonců odpovídá dějinám jeho politického hnutí. Komunisté měli pro koncentrační tábory i falšování historie vždy slabost.

‚Jeho vyjádření je odporné.‘ Výroky Filipa o vepřovém masu kritizuje Muzeum romské kultury i ČSSD

Číst článek

Závažnější problém je, že to Filipovi i v Česku roku 2019 nejspíš bez problémů projde. Zůstane prvním místopředsedou sněmovny, což je i spravedlivé, protože když tím dalším může být ostřílený zpochybňovač romského holokaustu Tomio Okamura (SPD), bylo by z hlediska vládnoucí sněmovní většiny ANO – KSČM – SPD přehnané klást na Filipa nějaký příliš přísný metr.

Zvlášť v zemi, kde nikdo z nejvyšších ústavních činitelů necítí potřebu říct aspoň půl věty k Památnému dni romského holokaustu. Na rozdíl třeba od vedení pražského magistrátu, nad nímž – stejně jako nad radnicemi některých městských částí – zavlála romská vlajka nebo řady poslanců opozičních stran i vládní ČSSD.

Prezident nic, předseda vlády, čau lidi, nic, předsedové Senátu a sněmovny – nula.

Bez obav

Od nikoho z nich jsme neslyšeli nic o likvidaci cikánského rodinného tábora v Auschwitz - Birkenau, kde bylo v noci ze 2. na 3.srpna 1944 zavražděno nejméně 3000 romských dětí, žen a mužů. Do Osvětimi bylo z Letů a Hodonínka odvezeno víc než tisíc vězňů.

Celkově nepřežilo válku 90 % z 6500 českých Romů. Možná by to přece jen za pár slov stálo a vlastně je jen trapné to vůbec připomínat.

Vojtěch Filip stojí v čele strany, které se z historických důvodů říká „extrémistická“. Když ale začne mluvit o Romech, trefuje se přesně do většinových nálad, bez obav, že by cokoliv riskoval. Naopak, tentokrát konečně mluvil i za ostatní.

Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme