Marie Benešová se snaží demonstranty opít rohlíkem

Jednou ze základních argumentačních figur Andreje Babiše je, že v obraně nezávislosti justice se statisíce demonstrantů vlamují do otevřených dveří. Vždyť ministryně spravedlnosti přichází s novelou zákona o státním zastupitelství, která vládu zbavuje pravomoci odvolat šéfa žalobců. On i další vysoko postavení státní zástupci by měli být odvoláváni jen na základě rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Ať si na demonstracích berou do pusy mne, ale ne ji,“ píše rádoby po chlapsku premiér. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proč tedy demonstranti trvají na demisi Marie Benešové? „Ať si na demonstracích berou do pusy mne, ale ne ji,“ píše rádoby po chlapsku premiér.

Letenský koncert pro premiéra

Číst článek

Potíž je v tom, že novela, tak jak ji vypointovala šéfka spravedlnosti, nese všechny znaky průhledného úskoku. A jestli něco vyznívá jako snaha opít veřejnost rohlíkem, tak její úmysl odložit účinnost zákona do roku 2022.

Základní požadavek organizátorů protestů je přitom jasný a snadno splnitelný. Aby Parlament schválil rychlou a úzkou poslaneckou novelu, která vládu zbaví možnosti odvolat nejvyššího státního zástupce a svěří jeho osud do rukou Nejvyššího správního soudu. Což by bylo pro začátek postačující zažehnání akutní hrozby, že vláda, které předsedá trestně stíhaný premiér, zbaví Pavla Zemana funkce jediným mávnutím ruky.

Odkud vane vítr

Marie Benešová kudy chodí, tudy ubezpečuje, že taková hrozba neexistuje. Že by ji ani nenapadlo iniciovat odvolání šéfa žalobců. Proč ale potom odmítá přijmout krizovou novelu a chce si ještě půldruhého roku ponechat pravomoc navrhnout ministerskému kabinetu odvolání Pavla Zemana?

O tom, že Marie Benešová nehraje s otevřenými kartami, také svědčí její pokus dostat pod kontrolu ministerstva i budoucí výběr funkcionářů státního zastupitelství. Tím, že o třech z pěti členů výběrových komisí má rozhodovat její resort.

K čemu je Milion chvilek pro demokracii

Číst článek

Což už nyní může působit jako varovný výstřel do řad žalobců: pokud myslíte na budoucí kariérní postup, už dnes byste měli při rozhodování o politicky citlivých případech, jako je Čapí hnízdo nebo kauza Lány, pozorně sledovat, odkud vane vítr.

Když Marie Benešová nastupovala do úřadu, schytávali to demonstranti od příznivců prezidenta a premiéra: Voláte po hlavě členky vlády, která ještě nic neudělala. No, budiž.

Teď ale po prvních krocích paní Benešové se ukazuje, že obavy z jejího působení včetně toho, že v nestřežené chvíli vystrnadí nejvyššího státního zástupce, rozhodně nejsou chimérami vykolejených hysteriků.

Jen pár hodin před čtvrtmilionovou demonstrací na Letné premiér v předtuše dějů příštích ujišťoval na svém facebookovém profilu:

„Znovu opakuju. Nejvyššího státního zástupce jsem mohl odvolat už dávno. Každý den, co jsem premiér. Každé jednání vlády. Neudělal jsem to a neudělám. Tohle ‚co když‘ si vy, kteří šíříte strach, už prosím strčte... za klobouk.“

Jenže podivné kličkování, které dál předvádějí Babiš s Benešovou, spíš svádí k úvaze, že kůži Pavlu Zemanovi nezachraňuje respekt premiéra k nezávislosti justičních institucí. Ale právě demonstrace na jejich obranu, nabývající rozměrů, jež mohou premiéra strašit ve snech, když náhodou spí.

Což je ten hlavní důvod, proč zůstat dál ve střehu a za klobouk si strčit spíš Babišovo ujišťování, že na Pavla Zemana nevztáhne ruku.

Autor je publicista.

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme