Pro vládní blok s jeho sto osmi sněmovními mandáty to měla být rutinní záležitost. Domluvit se na pěti demokratických kandidátech a prosadit je proti dvaadevadesáti hlasům Babišových a Okamurových poslanců.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Při volbě radních se koalice propadá do upatlaných intrik

A realita? Nejenže se koalice neshodla ani na jediném jméně a žádný z kandidátů nedosáhl na předepsanou většinu pětadevadesáti hlasů. Ale nejvíc hlasů (93 a 92) dostali dva kandidáti podporovaní opozicí – Petr Brozda a bývalý člen rady Daniel Váňa.

Podivný debakl

Zástupci vládních poslaneckých klubů se přitom dušují, že shoda na společných kandidátech byla jasná. Pak si ale nelze opakovaný debakl vysvětlit jinak, než že uvnitř pětikoalice řádí skupina tak osmi až deseti záškodníků, kteří se nerozpakují vyhodit dohodu do vzduchu, a dokonce i hlasovat pro kandidáty opozice.

Vládní koalice tak selhává v naplnění jednoho ze svých nejpůsobivějších slibů ve volební kampani, který jí výrazně napomohl k vítězství nad favorizovaným Andrejem Babišem (ANO). A tím byl závazek, že upevní nezávislost a stabilitu veřejnoprávních médií coby základní podmínku pro udržení a prohlubování demokracie a právního státu.

Přitom právě před sněmovními volbami se nad Českou televizí stahovaly mraky v podobě alternativní sněmovní většiny ANO, KSČM a SPD. Ta nejprve protlačila do Rady ČT úderné trio – Hanu Lipovskou, Pavla Matochu a Lubomíra Veselého –, které šlo tvrdě po krku řediteli České televize Petru Dvořákovi. A jen díky vytrvalému opozičnímu bojkotu stran dnešní vlády pak nedošlo k volbě dalších radních, po které by „antikavčí“ koalice získala potřebný počet deseti hlasů k odvolání Petra Dvořáka.

Nakonec jen díky těsnému volebnímu vítězství dvou demokratických koalic utekla Česká televize z lopaty autoritářským hrobníkům, kteří chystali její podmanění. Tím spíš je alarmující nynější neschopnost vlády doplnit radu tak, aby v ní měli většinu skutečně nezávislí demokraté.

Hezky od začátku

Celá volba se tak vrací na začátek, včetně stanovení lhůty na přihlášení kandidátů, jejich představení před volebním výborem, zúžení jejich počtu a dalšího hlasování na plénu sněmovny. To potrvá několik dalších měsíců.

Převzato z Plusu

Přitom do půl roku by měli skončit všichni radní ČT a rozhlasu. Počítá s tím připravovaná novela mediálního zákona, podle které by volba třetiny obou rad měla připadnout senátorům. Po jejím přijetí by měly být zvoleny nové rady. Mandát jejich členů by měl i nadále trvat šest let s tím, že třetina radních se bude obměňovat každé tři roky.

Podle přechodného ustanovení by si proto radní zvolení podle nového klíče měli na prvním zasedání vylosovat délku svého funkčního období tak, aby třetina měla mandát na dva roky, třetina na čtyři a třetina na šest let.

Jak ale celý vzletně vyhlášený proces posílení nezávislosti a transparentnosti médií veřejné služby nakonec dopadne? To je ve hvězdách poté, co demokraté už jen při prosté volbě pěti radních předvádějí jen nejednotnost a intriky.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít