Ten původně fungoval tak, že se zákonodárci za stranu, která měla v horní komoře Kongresu menšinu, pokoušeli jednání o tom či onom návrhu zákona donekonečna protahovat v naději, že většinu unaví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Bidenovým plánům stojí v cestě filibuster

Tento postup známe jako obstrukce i z naší parlamentní politiky, v níž se někteří zákonodárci proslavili tím, že kupříkladu četli hodiny z telefonního seznamu.

V USA se filibuster používal ve své tradiční podobě od začátku 19. století, ale v polovině 70. let minulého století byl takříkajíc inovován. Kongres totiž přijal pravidlo, podle něhož mohou zákonodárci z menšinové strany podmínit přijetí toho kterého zákona tím, že pro něj hlasuje nikoliv prostá většina, ale musí ho podpořit nejméně tři pětiny senátorů – tedy že se najde alespoň 60 hlasů.  

Tato forma filibusteru má na jedné straně zkrátit jednání Senátu, na straně druhé má zabránit tyranii většiny. Způsobila ale také, že Senát je tímto pravidlem do jisté míry paralyzován a s ním i legislativní proces v americké demokracii.

Rozhodnout se rychle

Postupem času byla pravidla pro tento typ rozhodování upravena tak, že kupříkladu pro schvalování některých prezidentových nominací do důležitých pozic se pravidlo šedesáti hlasů nemůže uplatnit a stačí prostá většina. Pro změnu pravidel jako takových je ale zapotřebí dvoutřetinová většina, takže je téměř nemožné je změnit.

Za určitých okolností je ale možné využít takzvanou nukleární opci, která umožňuje, aby Senát schválil zákon prostou většinou.

Biden je pod velkým tlakem zejména levicové části své strany, aby nukleární opci aktivoval a využil ji ke schválení jím navrhovaných zákonů, ale zatím se zdráhá.

Prosadil sice už s pomocí prosté většiny obrovitý záchranný balík, ale obává se, že trvalejší suspendování pravidla o možnosti menšiny požadovat, aby se důležité zákony schvalovaly v Senátu přinejmenším šedesáti hlasy a nikoliv prostou většinou, by se mohlo obrátit proti demokratům v případě, že jednoho dne získají většinu v obou komorách Kongresu republikáni.

Část Demokratické strany ale argumentuje, že bez zrušení pravidla 60 hlasů nebude Biden schopný už fakticky prosadit nic ze své reformní agendy, protože republikáni vystupují jako jednotný blok proti všem jeho návrhům.

Bidenovo váhání ovšem značně nahlodaly nedávno schválené změny volebních pravidel v Georgii znesnadňující účast menšin. A návrhy na podobné změny se vyrojily v dalších státech americké unie, v nichž mají ve státních parlamentech většinu republikáni.

Jednou možností, jak zastavit tuto vlnu volebních reforem namířených proti masové účasti menšin a omezujících korespondenční hlasování i hlasování dříve než v den voleb, je zákon Kongresu, který by pravidla pro hlasování v různých státech sjednotil.

Převzato z Plusu

Je také jasné, že bez schvalování zákonů prostou senátní většinou neprojde nový migrační zákon, větší kontrola prodeje zbraní, reforma zdravotního pojištění nebo snahy omezit využívání fosilních paliv.

Radikálnější část Demokratické strany argumentuje, že pokud Biden tyto změny prosadí s pomocí prosté většiny, vytvoří tak sice nové pravidlo, ale než republikáni případně ovládnou obě komory Kongresu, uplyne nejspíš dlouhá doba, během níž se změny prosazené Bidenem stanou do té míry pevnou součástí americké reality, že už je republikáni nebudou tak jako tak chtít měnit.

Jisté je, že Biden se bude muset rozhodnout ohledně toho, jak naložit s filibusterem v jeho současné podobě, rychle. Jinak mu zřejmě nezbude nic jiného než vládnout s pomocí exekutivních výnosů a čekat na volby do Sněmovny reprezentantů a jedné třetiny Senátu v příštím roce s nadějí, že demokraté posílí natolik, že bude schopný prosadit svoji agendu bez ohledu na pravidlo 60 hlasů v Senátu.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít