Prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila solidaritu s Bělorusy a odmítla násilí na těch běloruských občanech, kteří vyšli do ulic, aby vyjádřili svůj názor v souvislosti se zmanipulovanými prezidentskými volbami. Nechala také nasvítit své sídlo v centru Bratislavy, Grasalkovičův palác, barvami historické bílo-červeno-bílé běloruské vlajky, která je již dlouho jedním ze symbolů demokratické opozice v zemi.

Převzato z Plusu

Za vládu se pak vyjádřil slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok. Podle jeho slov je situace natolik vážná, že se k ní vyjadřuje veřejně a kriticky představitel běloruské diplomacie.

Byl to právě běloruský velvyslanec v Bratislavě Igor Alexandrovič Leščeň, který se jako vůbec první vysoce postavený diplomatický zástupce Běloruska postavil na stranu opozice. Šéf slovenské diplomacie Korčok to označil za výraz odvážného a jasného postoje na podporu Bělorusů.

Dodávky surovin

Bratislava také intenzivně koordinuje svá stanoviska s ostatními státy Visegradské skupiny, tedy Českem, Polskem a Maďarskem. Je to logické i proto, že právě státy střední a východní Evropy si před třiceti lety prošly podobnou zkušeností, když jejich tehdejší komunistické vlády padly mimo jiné i pod tlakem lidí, kteří svou nespokojenost s režimem vyjadřovali na masových demonstracích.

Ze slovenského pohledu se nabízí ještě zajímavá podobnost. Kdysi se Slováci cítili být ve stínu větších národů – nejdříve maďarského a později českého – a podvědomě hledali svou vlastní cestu.

Ve srovnatelné situaci jsou dlouhodobě i Bělorusové. I oni byli po staletí součástí větších státních útvarů, zpravidla v roli podřízeného. Naopak období první nezávislosti pod ochranou Německého císařství trvalo pouze šest měsíců a skončilo v listopadu 1918. Aktuálně je jejich „větším bratrem“ Rusko, které se v posledních letech snažilo připoutat si Bělorusko těsněji k sobě například dodávkami levnějších energetických surovin nebo výhodnějšími úvěry.

To byla mimochodem vize, kterou autoritativní premiér Vladimír Mečiar odůvodňoval, proč se Slovensko v 90. letech chtělo orientovat na Rusko a nikoli na Evropskou unii. Pokud proto Slováci nyní podporují demokratizaci v Bělorusku, jako by tím tak trochu opakovali i své vlastní dějiny.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít