Babiš, votum separatum a Ústavní soud

Ústavní soud nedávno zrušil některé části zákona o elektronické evidenci tržeb. Jenže celá třetina ústavních soudců, tedy pět z patnácti, byla pro celkové zrušení zákona.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Zdroj: Reuters

To ukazuje zřetelně na možnost, jak by Ústavní soud mohl v budoucnosti korigovat Babišovu vládu, pokud by ji prezident nechal vládnout bez důvěry. Zvlášť pokud by se ANO pokusilo přijímat nové zákony v urychleném řízení, jak se o tom jednalo.

EET není protiústavní, oznámil rozhodnutí Ústavní soud. Část zákona ale zrušil

Číst článek

S výsledky povolebního vyjednávání je podle agentury STEM nespokojeno 58 procent voličů. Odborníci hovoří jasně: Právní řád sice nerozlišuje mezi pravomocemi vlády s důvěrou a bez důvěry, ale může a de facto musí tak do budoucna rozlišovat Ústavní soud. Už proto, že v roce 2010 vydal nález o tom, že taková vláda se má chovat velmi restriktivně, tedy zdrženlivě. 

Pokud by Babišova vláda vládla bez důvěry delší dobu, mohou být její rozhodnutí napadena před Ústavním soudem právě pro absenci důvěry Poslanecké sněmovny jako základního znaku demokratické legitimity vlády.

Proto Ústavní soud, který již jednou takto argumentoval, nejenže může, ale musí přistoupit k rušení všech vládních aktů s výjimkou aktů, které nesnesou odkladu. Tím bude vláda bez důvěry - pokud k tomu dojde - zbavena reálné moci. Taková situace by nutně musela vést k mimořádným volbám.

Korigovat vládu

Votum separatum, tedy odlišné stanovisko pěti soudců, které je v Česku zcela výjimečné, kromě toho, co bylo nejčastěji citováno z knihy Jistě, pane premiére, zmiňuje i jiné podstatné skutečnosti.

Pětice soudců vychází mimo jiné z toho, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou. Někdy by zájem na ní měl ustoupit tomu, aby byla zachována početná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci.

Těmto lidem, především těm drobnějším, by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíce ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu. Ekonomika totiž přežije těžké časy lépe jen tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva. 

Jinak vzniká nebezpečí, že společnost se rozdělí na malou velmi bohatou elitu a pak jen hůře či lépe placené zaměstnance. Tím by se naše společnost dostala do rozporu s materiální podstatou demokracie - ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí: tedy malých a středních podnikatelů.

Kromě tohoto právního výkladu je možné ale za tímto zákonem spekulovat o snaze velkých podnikatelů, jakým je sám premiér Babiš, kteří díky spletitým výjimkám ze zákonů se dokáží lépe vyhnout placení daní, řešit jejich největší problém, a to je nedostatek pracovních sil. 

Když malí zkrachují, budou mít levné kvalifikované zaměstnance. To je další důvod, proč by měl Ústavní soud korigovat vládu, pokud by to nemohla dělat sněmovna.

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme